Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Kawpoek ing khawkhaannaak taw thlanghqing a hutna awm nawh, awi hlatnaak taw Bawipa venna kaw ni.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Thlang ing amah poeknaak awh a lam boeih boeih thyym sak hy, cehlai Khawsa ingtaw kawlung ni a toek.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Na bibi boeih Bawipa kutawh hal lah. Cawhtaw na ngaihnaak boeih ni soep pe kaw.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Khawsa ing a hoei soepkep boeih ce Amah kawngaih amyihna a sai boeih ni, khawsak amak leekkhqi a zoseetnaak khawnghii awm sai pe hy.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Ak oek qu kawlungkhqi boeih Bawipa ing tuih nawh, kawlung kutoet mai seiawm, a toel kaana am hlah ti kawm uh.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Qeennaak ingkaw awitak ing thawlhnaak dip sak thai nawh, Khawsa kqihchahnaak ing thlang ngawh thawlh ceh taak thai hy.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Khawsa ym kawina thlang ing khaw a sak awhtaw, a qaalkhqi mi qoepqui cana awm haih thai hy.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Amak thyymna theem khawzah huh anglakawh ak thyymna theem a khoeh huh leek hy.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Thlang, ak kawlung ing a sai ham kawi khawkhan moe, a khawngkham khqi boeih cetaw Khawsa ing a sawi ni.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Sangpahrang am hui lai awh ak thyym awitlyknaak awm nawh, am khakhui awhkawng amak thyym awi ap cawn ti kaw.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Ak thyym tahnaak ingkaw tehnaak taw Bawipa a koena awm nawh, tahnaak sawngsa khui awhkaw ak qih boeih awm Amah a sai ni.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Sangpahrangkhqi ing amak thyymna bibi tuih uhy, ngawlhdoelh ce dyngnaak ingawh cak sak ham ami ngaih awh.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Ak thyym hui am lai ce Sangpahrangkhqi ing ym unawh, awithyym kqawn ce lungna uhy.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Sangpahrang kawsonaak taw thihnaak a dyihthingna awm nawh, cehlai thlakcyi ingtaw ak kawsonaak dip sak hy.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Sangpahrang a mikhai a hlampannaak awh hqingnaak awm nawh, ak kawzeelnaak taw khawtlan coeng a hu awhkaw cingmai amyih na ni.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Sui anglakawh cyihnaak taak ve leek soeih mah hy! Oeih, ngun lakawh zaaksimnaak tyk ve leek soeih mah hy!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Thlakdyng a cehnaak lam ing thawlh qei hy; a lam ak ngaihtaak thlang taw a hqingnaak ak ngaihtaak thlangna awm hy.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Oek qunaak taw plamthamnaak a hai benna cet nawh, soekloeknaak awm tluuknaak a hai benna ak cet ni.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Thlak oek qu ingqawi thlang a khawh quk tei ak lakawh thlak khawdeng ingqawi thlak kaina phaih qu nawh awm leek ngai hy.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Toelnaak awi ak ngai thlang taw a khawsak vaan kawm saw, Khawsa ak ypnaak thlang taw a zoseen thlang ni.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Kawlung ak cyi taw khawksiim thlangna awm kawm saw, awih tui ing simnaak pung sak hy.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Zaaksimnaak ve ak takkhqi ham taw hqingnak tui a phytnaak na awm nawh, thlakqawkhqi ham toelnaak ve qawnaak na coeng hy.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Thlakcyi ak kawlung ing a huui cawngpyi nawh, am lai simnaak ing tawmsap pe hy.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Awih leek taw khaawi amyihna, hqingnaak hamna aawi dikdik nawh, quh ham sadingnaak ni.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Thlang kawpoek awh lam ak thyymna ak dang a boetnaak awh thihnaak lamna ak awm lam awm hy.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Bi ak bi ing awk ai ngaihnaak camawh bi sai nawh, phoen phyinaak hamna bibi hy.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Thlak so soek ing theem amak leek sai ham poek nawh, am khaawh maih ling awm hy.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Kawpoek amak leek ing hqehnaak syn nawh, thlang theetnaak ing beqoepkhqi kqeng sak hy.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Khawsak amak leek ing a imcengkhqi sykzoek nawh seetnaak lam panpyih khqi hy.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
A mik ak hiim ing theem amak leek poeknaak ham hiim nawh, a huui ak cymbyp ing seetnaak pha sak hy.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Lukqawk sampai taw boeimangnaak lumyk ni; dyngnaak ing ni huh thaina a awm hy.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Kawkdung thlang taw thlang thakawm lakawh leek ngaih nawh, kawso ak yhthai thlang taw khaw ak tlyk lakawh leek ngai hy.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Taicung taw phai khanawh hlamna awm seiawm ak thyym laitlyknaak taw Bawipa koe ni.
