Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Плановете на сърцето принадлежат на човека, Но отговорът на езика е от Господа.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Всичките пътища на човека са чисти в собствените му очи, Но Господ претегля духовете.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Възлагай делата си на Господа. И ще се утвърдят твоите намерения.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Господ е направил всяко нещо за Себе Си, Дори и нечестивия за деня на злото.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Мерзост е Господу всеки, който е с горделиво сърце, Даже ръка с ръка да се съедини, пак той няма да остане ненаказан.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
С милост и вярност се отплаща за беззаконието, И чрез страх от Господа хората се отклоняват от злото.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Когато са угодни на Господа пътищата на човека, Той примирява с него и неприятелите му.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
По-добре малко с правда, Нежели големи доходи с неправда,
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Сърцето на човека начертава пътя му, Но Господ оправя стъпките му.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Присъдата в устните на царя е боговдъхновена; Устата му няма да погрешат в съда.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Вярната теглилка и везни са от Господа, Всичките грамове в торбата са Негово дело.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Да се върши беззаконие е мерзост на царете, Защото престолът се утвърждава с правда.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Праведните устни са благоприятни на царете, И те обичат онзи, който говори право.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Яростта на царя е вестителка на смърт, Но мъдрият човек я укротява.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
В светенето пред лицето на царя има живот, И неговото благоволение е като облак с пролетен дъжд.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Колко по-желателно е придобиването на мъдрост, нежели на злато! И придобиването на разум е за предпочитане, нежели на сребро.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Да се отклонява от зло е друм за праведните; Който пази пътя си, опазва душата си.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Гордостта предшествува погибелта, И високоумието - падането.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
По-добре да е някой със смирен дух между кротките, Нежели да дели користи с горделивите.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Който внимава на словото ще намери добро. И който уповава на Господа е блажен.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Който е с мъдро сърце ще се нарече благоразумен, И сладостта на устните умножава знание.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Разумът е извор на живот за притежателя му, А глупостта на безумните е наказанието им.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Сърцето на мъдрия вразумява устата му И притуря знание на устните му.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Благите думи са медена пита, Сладост на душата и здраве на костите.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Има път, който се вижда прав на човека. Но краят му е пътища към смърт,
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Охотата на работника работи за него, Защото устата му го принуждават.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Лошият човек копае зло, И в устните му има сякаш пламнал огън.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Опак човек сее раздори, И шепотникът разделя най-близки приятели.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Насилникът измамя ближния си, И го води в недобър път;
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Склопя очите си, за да измисля извратени неща. И прехапва устните си, за да постигне зло.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Белите коси са венец на слава, Когато се намират по пътя на правдата.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Който скоро не се гневи е по-добър от храбрия, И който владее духа си - от завоевател на град.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Жребието се хвърля в скута, Но решението чрез него е от Господа.
