< Príslovia 15 >
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
A resposta branda desvia o furor, mas a palavra de dôr suscita a ira.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
A lingua dos sabios adorna a sabedoria, mas a bocca dos tolos derrama a estulticia.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Os olhos do Senhor estão em todo o logar, contemplando os maus e os bons.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
A medicina da lingua é arvore de vida, mas a perversidade n'ella quebranta o espirito.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
O tolo despreza a correcção de seu pae, mas o que observa a reprehensão prudentemente se haverá.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Na casa do justo ha um grande thesouro, mas nos fructos do impio ha perturbação.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Os labios dos sabios derramarão o conhecimento, mas o coração dos tolos não fará assim.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
O sacrificio dos impios é abominavel ao Senhor, mas a oração dos rectos é o seu contentamento.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
O caminho do impio é abominavel ao Senhor, mas ao que segue a justiça amará.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Correcção molesta ha para o que deixa a vereda, e o que aborrece a reprehensão morrerá.
11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol )
O inferno e a perdição estão perante o Senhor: quanto mais os corações dos filhos dos homens? (Sheol )
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Não ama o escarnecedor aquelle que o reprehende, nem se chegará aos sabios.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
O coração alegre aformosea o rosto, mas pela dôr do coração o espirito se abate.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
O coração entendido buscará o conhecimento, mas a bocca dos tolos se apascentará de estulticia.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Todos os dias do opprimido são maus, mas o coração alegre é um banquete continuo.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Melhor é o pouco com o temor do Senhor, do que um grande thesouro, onde ha inquietação.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Melhor é a comida de hortaliça, onde ha amor, do que o boi cevado, e com elle o odio.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
O homem iracundo suscita contendas, mas o longanimo apaziguará a lucta.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
O caminho do preguiçoso é como a sebe d'espinhos, mas a vereda dos rectos está bem egualada.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
O filho sabio alegrará a seu pae, mas o homem insensato despreza a sua mãe.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
A estulticia é alegria para o que carece d'entendimento, mas o homem entendido anda rectamente.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Os pensamentos se dissipam, quando não ha conselho, mas com a multidão de conselheiros se confirmarão.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
O homem se alegra na resposta da sua bocca, e a palavra a seu tempo quão boa é!
24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol )
Para o entendido, o caminho da vida vae para cima, para que se desvie do inferno de baixo. (Sheol )
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
O Senhor arrancará a casa dos soberbos, mas estabelecerá o termo da viuva.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Abominaveis são ao Senhor os pensamentos do mau, mas as palavras dos limpos são apraziveis.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
O que exercita avareza perturba a sua casa, mas o que aborrece presentes viverá.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
O coração do justo medita o que ha de responder, mas a bocca dos impios derrama em abundancia coisas más.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Longe está o Senhor dos impios, mas escutará a oração dos justos.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
A luz dos olhos alegra o coração, a boa fama engorda os ossos.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Os ouvidos que escutam a reprehensão da vida no meio dos sabios farão a sua morada.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
O que rejeita a correcção menospreza a sua alma, mas o que escuta a reprehensão adquire entendimento.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
O temor do Senhor é a correcção da sabedoria, e diante da honra vae a humildade.