Príslovia 15
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Responsio mollis frangit iram: sermo durus suscitat furorem.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Lingua sapientium ornat scientiam: os fatuorum ebullit stultitiam.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
In omni loco oculi Domini contemplantur bonos et malos.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
Lingua placabilis, lignum vitae: quae autem immoderata est, conteret spiritum.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Stultus irridet disciplinam patris sui: qui autem custodit increpationes, astutior fiet. In abundanti iustitia virtus maxima est: cogitationes autem impiorum eradicabuntur.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Domus iusti plurima fortitudo: et in fructibus impii conturbatio.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Labia sapientium disseminabunt scientiam: cor stultorum dissimile erit.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Victimae impiorum abominabiles Domino: vota iustorum placabilia:
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Abominatio est Domino via impii: qui sequitur iustitiam, diligitur ab eo.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Doctrina mala deserentium viam vitae: qui increpationes odit, morietur.
Infernus, et perditio coram Domino: quanto magis corda filiorum hominum? (Sheol h7585)
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Non amat pestilens eum, qui se corripit: nec ad sapientes graditur.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Cor gaudens exhilarat faciem: in moerore animi deiicitur spiritus.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Cor sapientis quaerit doctrinam: et os stultorum pascitur imperitia.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Omnes dies pauperis, mali: secura mens quasi iuge convivium.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Melius est parum cum timore Domini, quam thesauri magni et insatiabiles.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Melius est vocari ad olera cum charitate: quam ad vitulum saginatum cum odio.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Vir iracundus provocat rixas: qui patiens est, mitigat suscitatas.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Iter pigrorum quasi sepes spinarum: via iustorum absque offendiculo.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Filius sapiens laetificat patrem: et stultus homo despicit matrem suam.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Stultitia gaudium stulto: et vir prudens dirigit gressus suos.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Dissipantur cogitationes ubi non est consilium: ubi vero sunt plures consiliarii, confirmantur.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Laetatur homo in sententia oris sui: et sermo opportunus est optimus.
Semita vitae super eruditum, ut declinet de inferno novissimo. (Sheol h7585)
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Domum superborum demolietur Dominus: et firmos faciet terminos viduae.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Abominatio Domini cogitationes malae: et purus sermo pulcherrimus firmabitur ab eo.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Conturbat domum suam qui sectatur avaritiam: qui autem odit munera, vivet. Per misericordiam et fidem purgantur peccata: per timorem autem Domini declinat omnis a malo.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Mens iusti meditatur obedientiam: os impiorum redundat malis.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Longe est Dominus ab impiis: et orationes iustorum exaudiet.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Lux oculorum laetificat animam: fama bona impinguat ossa.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Auris, quae audit increpationes vitae, in medio sapientium commorabitur.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Qui abiicit disciplinam, despicit animam suam: qui autem acquiescit increpationibus, possessor est cordis.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Timor Domini, disciplina sapientiae: et gloriam praecedit humilitas.
