Príslovia 15
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Une réponse douce détourne la fureur, mais la parole blessante excite la colère.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
La langue des sages fait valoir la connaissance, mais la bouche des sots fait jaillir la folie.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Les yeux de l’Éternel sont en tout lieu, regardant les méchants et les bons.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
La bénignité de la langue est un arbre de vie, mais la perversité en elle est un brisement d’esprit.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Le fou méprise l’instruction de son père, mais celui qui a égard à la répréhension devient avisé.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Dans la maison du juste il y a un grand trésor, mais dans le revenu du méchant il y a du trouble.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Les lèvres des sages répandent la connaissance, mais le cœur des sots ne fait pas ainsi.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Le sacrifice des méchants est en abomination à l’Éternel, mais la prière des hommes droits lui est agréable.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
La voie du méchant est en abomination à l’Éternel, mais il aime celui qui poursuit la justice.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Une discipline fâcheuse attend celui qui abandonne le [droit] sentier; celui qui hait la correction mourra.
Le shéol et l’abîme sont devant l’Éternel, combien plus les cœurs des fils des hommes! (Sheol h7585)
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Le moqueur n’aime pas celui qui le reprend; il ne va pas vers les sages.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Le cœur joyeux égaie le visage, mais par le chagrin du cœur l’esprit est abattu.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Le cœur de l’homme intelligent cherche la connaissance, mais la bouche des sots se repaît de folie.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Tous les jours du malheureux sont mauvais, mais le cœur heureux est un festin continuel.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Mieux vaut peu, avec la crainte de l’Éternel, qu’un grand trésor avec du trouble.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Mieux vaut un repas d’herbes, et de l’amour, qu’un bœuf engraissé, et de la haine.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
L’homme violent excite la querelle, mais celui qui est lent à la colère apaise la dispute.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
La voie du paresseux est comme une haie d’épines, mais le sentier des hommes droits est aplani.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Un fils sage réjouit son père, mais l’homme insensé méprise sa mère.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
La folie est la joie de celui qui est dépourvu de sens, mais l’homme intelligent règle ses pas.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Les projets échouent là où il n’y a point de conseil, mais, par la multitude des conseillers, ils réussissent.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Il y a de la joie pour un homme dans la réponse de sa bouche; et une parole [dite] en son temps, combien elle est bonne!
Le sentier de la vie est en haut pour les intelligents, afin qu’ils se détournent du shéol, en bas. (Sheol h7585)
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
L’Éternel démolit la maison des orgueilleux, mais il rend ferme la borne de la veuve.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Les machinations de l’inique sont en abomination à l’Éternel, mais les paroles pures [lui] sont agréables.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Celui qui cherche le gain déshonnête trouble sa maison, mais celui qui hait les dons vivra.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Le cœur du juste réfléchit pour répondre, mais la bouche des méchants fait jaillir les choses mauvaises.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
L’Éternel est loin des méchants, mais il écoute la prière des justes.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Ce qui éclaire les yeux réjouit le cœur; une bonne nouvelle engraisse les os.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
L’oreille qui écoute la répréhension de vie logera au milieu des sages.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Celui qui rejette l’instruction méprise sa vie; mais celui qui écoute la répréhension acquiert du sens.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
La crainte de l’Éternel est la discipline de la sagesse, et l’abaissement va devant la gloire.
