Príslovia 15
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
A soft answere putteth away wrath: but grieuous wordes stirre vp anger.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
The tongue of the wise vseth knowledge aright: but the mouth of fooles babbleth out foolishnesse.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
The eyes of the Lord in euery place beholde the euill and the good.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
A wholesome tongue is as a tree of life: but the frowardnes therof is the breaking of ye minde.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
A foole despiseth his fathers instruction: but he that regardeth correction, is prudent.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
The house of the righteous hath much treasure: but in the reuenues of the wicked is trouble.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
The lippes of the wise doe spread abroade knowledge: but ye heart of the foolish doth not so.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
The sacrifice of the wicked is abomination to the Lord: but the prayer of the righteous is acceptable vnto him.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
The way of the wicked is an abomination vnto the Lord: but he loueth him that followeth righteousnes.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Instruction is euill to him that forsaketh the way, and he that hateth correction, shall die.
Hell and destruction are before the Lord: how much more the hearts of the sonnes of men? (Sheol h7585)
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
A scorner loueth not him that rebuketh him, neither will he goe vnto the wise.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
A ioyfull heart maketh a chearefull countenance: but by the sorow of the heart the minde is heauie.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
The heart of him that hath vnderstanding, seeketh knowledge: but the mouth of the foole is fedde with foolishnes.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
All the dayes of the afflicted are euill: but a good conscience is a continuall feast.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Better is a litle with the feare of the Lord, then great treasure, and trouble therewith.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Better is a dinner of greene herbes where loue is, then a stalled oxe and hatred therewith.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
An angrie man stirreth vp strife: but hee that is slowe to wrath, appeaseth strife.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
The way of a slouthfull man is as an hedge of thornes: but the way of the righteous is plaine.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
A wise sonne reioyceth the father: but a foolish man despiseth his mother.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Foolishnes is ioy to him that is destitute of vnderstanding: but a man of vnderstanding walketh vprightly.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Without cousel thoughts come to nought: but in the multitude of counsellers there is stedfastnesse.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
A ioy commeth to a man by the answere of his mouth: and how good is a word in due season?
The way of life is on high to the prudent, to auoyde from hell beneath. (Sheol h7585)
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
The Lord will destroye the house of the proude men: but hee will stablish the borders of the widowe.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
The thoughts of ye wicked are abomination to the Lord: but the pure haue pleasant wordes.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
He that is greedie of gaine, troubleth his owne house: but he that hateth giftes, shall liue.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
The heart of the righteous studieth to answere: but the wicked mans mouth babbleth euil thinges.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
The Lord is farre off from the wicked: but he heareth the prayer of the righteous.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
The light of the eyes reioyceth the heart, and a good name maketh the bones fat.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
The eare that hearkeneth to the correction of life, shall lodge among the wise.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Hee that refuseth instruction, despiseth his owne soule: but he that obeyeth correction, getteth vnderstanding.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
The feare of the Lord is the instruction of wisdome: and before honour, goeth humilitie.
