< Príslovia 15 >
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Blag odgovor ublažava jarost, a riječ osorna uvećava srdžbu.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Jezik mudrih ljudi proslavlja znanje, a usta bezumnih prosipaju ludost.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Oči su Jahvine na svakome mjestu i budno motre i zle i dobre.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
Blaga je besjeda drvo života, a pakosna je rana duhu.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Luđak prezire pouku oca svog, a tko ukor prima, pametno čini.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
U pravednikovoj je kući mnogo blaga, a opaki zarađuje propast svoju.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Usne mudrih siju znanje, a srce je bezumnika nepostojano.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Žrtva opakog mrska je Jahvi, a mila mu je molitva pravednika.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Put opakih Jahvi je mrzak, a mio mu je onaj koji ide za pravicom.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Oštra kazna čeka onog tko ostavlja pravi put, a umrijet će tko mrzi ukor.
11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol )
I Šeol i Abadon stoje pred Jahvom, a nekmoli srca sinova ljudskih. (Sheol )
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Podsmjevač ne ljubi onog tko ga kori: on se ne druži s mudrima.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Veselo srce razvedrava lice, a bol u srcu tjeskoba je duhu.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Razumno srce traži znanje, a bezumnička se usta bave ludošću.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Svi su dani bijednikovi zli, a komu je srce sretno, na gozbi je bez prestanka.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Bolje je malo sa strahom Gospodnjim nego veliko blago i s njime nemir.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Bolji je obrok povrća gdje je ljubav nego od utovljena vola gdje je mržnja.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Gnjevljiv čovjek zameće svađu, a ustrpljiv utišava raspru.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Put je ljenivčev kao glogov trnjak, a utrta je staza pravednika.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Mudar sin veseli oca, a bezumnik prezire majku svoju.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Ludost je veselje nerazumnomu, a razuman čovjek pravo hodi.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Ne uspijevaju nakane kad nema vijećanja, a ostvaruju se gdje je mnogo savjetnika.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Čovjek se veseli odgovoru usta svojih, i riječ u pravo vrijeme - kako je ljupka!
24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol )
Razumnu čovjeku put života ide gore, da izmakne carstvu smrti koje je dolje. (Sheol )
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Jahve ruši kuću oholima, a postavlja među udovici.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Mrske su Jahvi zle misli, a dobrostive riječi mile su mu.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Tko se grabežu oda, razara svoj dom, a tko mrzi mito, živjet će.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Pravednikovo srce smišlja odgovor, a opakomu usta govore zlobom.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Daleko je Jahve od opakih, a uslišava molitvu pravednih.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Bistar pogled razveseli srce i radosna vijest oživi kosti.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Uho koje posluša spasonosan ukor prebiva među mudracima.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Tko odbaci pouku, prezire vlastitu dušu, a tko posluša ukor, stječe razboritost.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Strah je Gospodnji škola mudrosti, jer pred slavom ide poniznost.