Príslovia 15
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Blag odgovor ublažava jarost, a riječ osorna uvećava srdžbu.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Jezik mudrih ljudi proslavlja znanje, a usta bezumnih prosipaju ludost.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Oči su Jahvine na svakome mjestu i budno motre i zle i dobre.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
Blaga je besjeda drvo života, a pakosna je rana duhu.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Luđak prezire pouku oca svog, a tko ukor prima, pametno čini.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
U pravednikovoj je kući mnogo blaga, a opaki zarađuje propast svoju.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Usne mudrih siju znanje, a srce je bezumnika nepostojano.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Žrtva opakog mrska je Jahvi, a mila mu je molitva pravednika.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Put opakih Jahvi je mrzak, a mio mu je onaj koji ide za pravicom.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Oštra kazna čeka onog tko ostavlja pravi put, a umrijet će tko mrzi ukor.
I Šeol i Abadon stoje pred Jahvom, a nekmoli srca sinova ljudskih. (Sheol h7585)
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Podsmjevač ne ljubi onog tko ga kori: on se ne druži s mudrima.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Veselo srce razvedrava lice, a bol u srcu tjeskoba je duhu.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Razumno srce traži znanje, a bezumnička se usta bave ludošću.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Svi su dani bijednikovi zli, a komu je srce sretno, na gozbi je bez prestanka.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Bolje je malo sa strahom Gospodnjim nego veliko blago i s njime nemir.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Bolji je obrok povrća gdje je ljubav nego od utovljena vola gdje je mržnja.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Gnjevljiv čovjek zameće svađu, a ustrpljiv utišava raspru.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Put je ljenivčev kao glogov trnjak, a utrta je staza pravednika.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Mudar sin veseli oca, a bezumnik prezire majku svoju.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Ludost je veselje nerazumnomu, a razuman čovjek pravo hodi.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Ne uspijevaju nakane kad nema vijećanja, a ostvaruju se gdje je mnogo savjetnika.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Čovjek se veseli odgovoru usta svojih, i riječ u pravo vrijeme - kako je ljupka!
Razumnu čovjeku put života ide gore, da izmakne carstvu smrti koje je dolje. (Sheol h7585)
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Jahve ruši kuću oholima, a postavlja među udovici.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Mrske su Jahvi zle misli, a dobrostive riječi mile su mu.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Tko se grabežu oda, razara svoj dom, a tko mrzi mito, živjet će.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Pravednikovo srce smišlja odgovor, a opakomu usta govore zlobom.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Daleko je Jahve od opakih, a uslišava molitvu pravednih.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Bistar pogled razveseli srce i radosna vijest oživi kosti.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Uho koje posluša spasonosan ukor prebiva među mudracima.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Tko odbaci pouku, prezire vlastitu dušu, a tko posluša ukor, stječe razboritost.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Strah je Gospodnji škola mudrosti, jer pred slavom ide poniznost.
