< Príslovia 15 >
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
O nem heova mi akidonbut teng alunghang jong alungdam theijin, ahinlah O ngailou tah'a thu kisei vang hin mi aphin lunghang jin ahi.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Miching ho leigui hin hetna le thepna thu jeng aphongdoh in, mingol ho kamsung invang ngolna thu jeng aphongdoh jin ahi.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Yahweh Pakai in muntin hi amit tenin avelhih jing in, thilse le thilpha kibol jouse jong ahesoh keijin ahi.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
O nem heova thu kiseihi hinna thingphung tobang ahin, thu gilou seina leigui hinvang, mihem lungthim asusen ahi.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Apan ahilna jahda mihem chu a ngol ahin, asuhkhel na chunga apan ahilna sang nga chu miching ahi.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Mikitahte insunga nei le gou tampi aum jin, miphalou din akilamdoh jeng jong chu gimna bep ahi.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Miching kamcheng akon'in thupha jeng apot in, mingol lungsunga kon in vang hiche hi thil-hahsa ahi
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Miphaloute kilhaina gantha hi Yahweh Pakai dinga thet umtah ahin, mikitah ho taona vang Yahweh Pakai ding in lunglhai umtah ahi.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Miphalou chena lampi chu Yahweh Pakai dinga thet umtah ahin, thildih lam jenga chepa vang Yahweh Pakai hepina achangin ahi.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Koi hileh lamdih jot nomlou chu engbolna achansah jin, min aphona sangnom lou hon athipi teidiu ahi.
11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol )
Yahweh Pakai thilhet thei na hin mithi gam a um ahet dia lom ho jong ahet thei in, achutile mihem lungthim chu ichan geijin ahechen tadem! (Sheol )
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Adihlou a chonpan, min aphondoh ding anom pon, hichepa chu miching ho henga jong ache poi.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Lungthim kipanan mai alhaisah in, lungthim ahesoh teng lhagao jong angui jitai.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Hetthemna neipan alunggil in hetna ahol jing in, mingol kamsunga kon in vang ngolna thu jeng apot e.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Gim le hesoh'a um ho hinkho hi nitin'a thilsen abop ahin, lungthim kipah tah'a um hoding in golvah abang jing in ahi.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Nei le gou tampi neija, gentheipi sang in, themcha bou neija Yahweh Pakai gin ding athupi joi.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Bongchal thaotah kitha'a kitomona aso-bep sang in, kingailutah-a ancheme neh khom aphajoi.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Milungkhoh in kinahna apunsah in, mi lungneng lunghang vahlou in kitomona jong akichamsah in ahi.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Mithase ho lamlhahna jouse lingle khao'in abap in, mikitah ho lampi vang lamlen kilhong peh-ji ahi.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Chapa ching in apa akipa sah jin, chapa ngol in vang anu jeng jong iman agel-ji poi.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Lungthim beipa din ngolna chu lunglhaina ahin, thil hethempa vang ama chal peh jitai.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Kithumopna alhahsam teng, tohgon ache khel jin, mi akithumop to teng lolhinna ahi.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Phatah a kidonbut hi mijouse lunglhaina ahin, hijeh chun aphat toh kitoh a thu kisei hi aphat a pha ahi.
24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol )
Michingpa lamlhahna chu hinna lampia akilhung tou in, aman gotmun apeldoh jin ahi. (Sheol )
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Yahweh Pakai in mi kiletsahho inn aphet lha jin, meithai ho gamgi vang aphet peh jipoi.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Miphalou lunggel jouse Yahweh Pakai in athet in, Mi lungdih ho kamcheng soh vang Yahweh Pakai dinga lunglhai um ahi.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Koi hileh lamdih louva mutei ding gochan chun, a-insung dinga gimna alhut ahin, ajeh chu neh guh thetbol chan chun hinna amu ding ahi.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Mikitah hon min thu asei teng, lunggil in adonbut ding dan angaito jin, hinlah mingol te kamcheng soh jouse thilphalou jeng twi kisung lha abang jin ahi.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Miphalou hoa kon in Yahweh Pakai akidalsen, mikitah ho taona vang angai peh jin ahi.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Mit-ha hoisel'a mi akivet teng midinga lungthim kipana ahin, thupha kiseidoh jousen mihem gu le chang adamsah ahi.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Min ahilna ngainom mi chu, miching ho lah'a lha thei ding ahi.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Koi hileh min ahilna sang thei loupa chun ahinkho agimsah ahin, ajehhcu min ahilna ngainom mi chun hetthemna anei tei ding ahi.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Yahweh Pakai gin hi chihna dinga kihilna ahin, chule kisuhnemna hi jabolna'a pang ahi.