< Príslovia 15 >
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Ang tubag nga malomo makapahupay sa kapungot; Apan ang pulong nga mahait makapapukaw sa kasuko.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Ang dila sa manggialamon sa matul-id nagapamulong ug kahibalo; Apan ang baba sa mga buang nagabubo sa kabuangan.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Ang mga mata ni Jehova anaa sa tanang dapit, Nga nagabantay ibabaw sa dautan ug sa maayo.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
Ang dila nga mahuyo maoy usa ka kahoy sa kinabuhi; Apan ang pagkasukwahi niana maoy pagkabungkag sa espiritu.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Ang usa ka buang magatamay sa pagsaway sa iyang amahan; Apan kadtong nagatagad sa pagbadlong nagapakita sa pagkabuotan.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Diha sa balay sa tawong matarung adunay daghang bahandi; Apan diha sa mga abut sa tawong dautan anaa ang kasamok.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Ang mga ngabil sa manggialamon nagabutyag ug kahibalo; Apan ang kasingkasing sa buangbuang dili magabuhat sa ingon.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Ang halad sa tawong dautan maoy usa ka dulumtanan kang Jehova; Apan ang pag-ampo sa tawong matul-id maoy iyang kalipay.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Ang dalan sa dautan maoy usa ka dulumtanan kang Jehova; Apan iyang gihigugma kadtong nagasunod sa pagkamatarung.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Adunay mapait nga pagsaway alang niadtong mibulag sa dalan; Ug kadtong nagadumot sa pagbadlong mamatay man.
11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol )
Ang Sheol ug ang Pagkalaglag anaa sa atubangan ni Jehova; Nan daw unsa pa ang paglabaw sa mga kasingkasing sa mga anak sa mga tawo! (Sheol )
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Ang usa ka mayubiton dili mahagugma nga pagabadlongon; Siya dili moadto sa pakigtipon sa manggialamon.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Ang malipayong kasingkasing nagapadayag sa usa ka masayag nga panagway; Apan tungod sa kasubo sa kasingkasing ang espiritu mamaluya.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Ang kasingkasing niadtong may salabutan nagapangita ug kahibalo; Apan ang baba sa mga buang nagakaon sa mga binuang.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Ang tanang mga adlaw sa mga sinakit mga kadaut man; Apan kadtong adunay malipayong kasingkasing may kombira sa kanunay.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Maayo pa ang diyutay nga inubanan sa pagkahadlok kang Jehova, Kay sa dakung bahandi ug inubanan sa kasamok.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Maayo pa ang usa ka paniudto sa mga utanon, diin anaa ang gugma, Kay sa linaming nga vaca ug ang pagdumot anaa niana.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Ang usa ka tawo nga masukanon nagahagit ug pagpakigaway; Apan kadtong mahinay sa pagkasuko nagapalinaw sa pagkabingkil.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Ang dalan sa tapulan maingon sa usa ka koral sa mga tunok; Apan ang dalan sa tawong matul-id gihimong usa ka halapad nga dalan
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Ang usa ka anak nga manggialamon maoy kalipay sa iyang amahan; Apan ang usa ka tawong buangbuang nagatamay sa iyang inahan.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Ang binuang maoy kalipay niadtong walay kaalam; Apan ang tawo nga masinabuton nagatul-id sa iyang paglakaw.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Diin walay pagtambag, ang mga tinguha makawang; Apan diha sa panon sa mga magtatambag sila mangatukod.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Ang tawo may kalipay diha sa pagtubag sa iyang baba; Ug ang usa ka pulong nga angay sa panahon, pagkaayo niana!
24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol )
Alang manggialamon ang dalan sa kinabuhi nagapadulong ngadto sa itaas, Aron siya mobiya gikan sa Sheol sa ubos. (Sheol )
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Si Jehova magaluka sa balay sa mapahitas-on; Apan siya magapalig-on sa utlanan sa balo nga babaye.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Ang mga lalang nga dautan maoy dulumtanan kang Jehova; Apan ang mga pulong sa kalipay mga ulay man.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Kadtong hakog sa ganancia nagasamok sa iyang kaugalingong balay; Apan kadtong nagadumot sa mga hiphip mabuhi.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Ang kasingkasing sa tawong matarung nagatoon sa angay nga ipanubag; Apan ang baba sa dautan nagabubo sa mga dautang butang.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Si Jehova halayo sa mga dautan; Apan siya mamati sa pag-ampo sa mga tawong matarung.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Ang kahayag sa mga mata nagalipay sa kasingkasing; Ug ang mga maayong balita nagapatambok sa mga bukog.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Ang igdulongog nga mamati sa pagbadlong sa kinabuhi Magapuyo sa taliwala sa mga manggialamon.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Kadtong nagasalikway sa pagsaway nagatamay sa iyang kaugalingong kalag; Apan kadtong nagapamati sa pagbadlong nakakab-ut sa kahibalo.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Ang pagkahadlok kang Jehova maoy pagpahamatngon sa kaalam; Ug ang pagka-mapinaubsanon maga-una sa kadungganan.