< Príslovia 15 >
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Ang malumo nga tubag makapahupay sa kapungot, apan ang sakit nga pulong makapasamot sa kasuko.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Ang dila sa mga tawong maalamon magasulti ug kahibalo, apan ang baba sa mga buangbuang magasulti ug mga binuang.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Ang mata ni Yahweh anaa sa bisan asa, nagabantay sa mga daotan ug sa mga maayo.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
Ang makapaayo nga dila mao ang kahoy sa kinabuhi, apan ang dila nga malimbongon makapasubo sa espiritu.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Ang buangbuang adunay pagtamay sa pagpanton sa iyang amahan, apan siya nga nakakat-on sa mga pagbadlong usa ka maampingon.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Adunay dakong bahandi sa balay niadtong nagbuhat ug matarong, apan ang kinitaan sa mga tawong daotan naghatag kanila ug kasamok.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Ang mga ngabil sa mga tawong maalamon nagasabwag ug kahibalo, apan dili sama niini ang mga kasingkasing sa mga buangbuang.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Gidumtan ni Yahweh ang mga sakripisyo sa mga tawong daotan, apan ang pag-ampo sa mga tawong matarong maoy iyang kalipay.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Gidumtan ni Yahweh ang dalan sa mga tawong daotan, apan gihiguma niya kadtong nagtinguha sa matarong.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Mapintas nga pagpanton ang naghulat kang bisan kinsa nga mibiya sa ilang dalan, ug mamatay kadtong mga nagdumot sa pagbadlong.
11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol )
Ang Sheol ug ang kalaglagan dayag sa atubangan ni Yahweh; unsa pa kaha ang mga kasingkasing sa mga anak sa katawhan? (Sheol )
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Ang mga bugalbugalon nagsalikway sa pagbadlong; dili siya moadto sa mga manggialamon.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Ang malipayon nga kasingkasing makapasadya sa nawong, apan ang kaguol makapasubo sa espiritu.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Ang kasingkasing nga adunay panabot nagapangita sa kahibalo, apan ang baba sa mga buangbuang nagtagbaw sa kabuang.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Alaot ang tanang adlaw sa mga dinaogdaog, apan ang kasingkasing nga malipayon adunay kombira nga walay kataposan.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Mas maayo pa ang diyutay nga adunay kahadlok kang Yahweh kaysa dako nga bahandi nga puno sa kalibog.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Mas maayo pa ang pagkaon nga adunay mga gulay diin anaay gugma kaysa tambok nga nating baka nga gidalit uban sa pagdumot.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Ang masuk-anon nga tawo makapakutaw sa mga panaglantugi, apan ang tawo nga dili daling masuko makahupay sa panaglalis.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Ang dalan sa mga tapolan sama sa dapit nga adunay daghang mga tunok, apan ang dalan sa mga matarong halapad ug patag.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Ang maalamon nga anak nagdala ug kalipay sa iyang amahan, apan ang buangbuang nga tawo nagtamay sa iyang inahan.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Ang kabuang makalipay sa tawong walay alamag, apan kadtong adunay panabot magalakaw sa tul-id nga dalan.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Ang plano mapakyas kung walay mga panambagon, apan magmalamposon sila kung daghan ang mga magtatambag.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Ang tawo makakaplag ug kalipay kung siya mohatag ug hustong tubag; pagkamaayo nalang sa tukma nga pulong!
24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol )
Ang dalan sa kinabuhi mogiya pataas alang niadtong mga maampingon nga mga tawo, aron mobiya sila gikan sa kinahiladman sa Sheol (Sheol )
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Gun-obon ni Yahweh ang kabilin sa mga mapagarbohon, apan panalipdan niya ang kabtangan sa mga balo.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Gidumtan ni Yahweh ang mga panghunahuna sa mga tawong daotan, apan putli ang mga pulong sa mga matarong.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Ang kawatan nagdala ug kasamok sa iyang pamilya, apan ang usa nga nagdumili sa suhol mabuhi.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Ang kasingkasing niadtong nagabuhat ug matarong nagahunahuna sa dili pa motubag, apan ang baba sa mga tawong daotan mosulti sa tanang kadaotan.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Halayo si Yahweh niadtong mga tawong daotan, apan paminawon niya ang pag-ampo niadtong nagbuhat ug matarong.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Ang kahayag sa mga mata nagdala ug kalipay sa kasingkasing ug ang maayong balita kaayohan alang sa lawas.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Kung patalinghogan mo ang tawo nga magbadlong kanimo kung giunsa nimo pagkinabuhi, magpabilin ka uban sa mga tawong maalamon.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Kadtong nagdumili sa pagpanton nagtamay sa iyang kaugalingon, apan siya nga nagapaminaw ug pagbadlong makaangkon ug panabot.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Ang pagkahadlok kang Yahweh nagatudlo ug kaalam, ug diha sa pagpaubos moabot ang kadungganan.