Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Toda a mulher sabia edifica a sua casa: mas a tola a derriba com as suas mãos.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
O que anda na sua sinceridade teme ao Senhor, mas o que se desvia de seus caminhos o despreza.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Na boca do tolo está a vara da soberba, mas os lábios dos sábios os conservam.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Não havendo bois, a mangedoura está limpa, mas pela força do boi há abundância de colheitas.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
A testemunha verdadeira não mentirá, mas a testemunha falsa se desboca em mentiras.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
O escarnecedor busca sabedoria, e nenhuma acha, mas para o prudente o conhecimento é fácil.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Vai-te de diante do homem insensato, porque nele não divisarás os lábios do conhecimento.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
A sabedoria do prudente é entender o seu caminho, mas a estultícia dos tolos é engano.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Os loucos zombam do pecado, mas entre os retos há benevolência.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
O coração conhece a sua própria amargura, e o estranho não se entremeterá na sua alegria.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
A casa dos ímpios se desfará, mas a tenda dos retos florescerá.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Há caminho que ao homem parece direito, mas o fim dele são os caminhos da morte.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Até no riso terá dor o coração, e o fim da alegria é tristeza.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Dos seus caminhos se fartará o que declina no coração, mas o homem bom se fartará de si mesmo.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
O simples dá crédito a cada palavra, mas o prudente atenta para os seus passos.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
O sábio teme, e desvia-se do mal, mas o tolo se encoleriza, e dá-se por seguro.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
O que presto se indigna, fará doidices, e o homem de más imaginações será aborrecido.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Os símplices herdarão a estultícia, mas os prudentes se coroarão de conhecimento.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Os maus se inclinaram diante dos bons, e os ímpios diante das portas do justo.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
O pobre é aborrecido até do companheiro, porém os amigos dos ricos são muitos.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
O que despreza ao seu companheiro peca, mas o que se compadece dos humildes é bem-aventurado.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Porventura não erram os que obram o mal? mas beneficência e fidelidade serão para os que obram o bem.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Em todo o trabalho proveito há, mas a palavra dos lábios só encaminha à pobreza.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
A coroa dos sábios é a sua riqueza, a estultícia dos tolos é só estultícia.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
A testemunha verdadeira livra as almas, mas o que se desboca em mentiras é enganador.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
No temor do Senhor há firme confiança, e ele será um refúgio para seus filhos.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
O temor do Senhor é uma fonte de vida, para se desviarem dos laços da morte.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Na multidão do povo está a magnificência do rei, mas na falta do povo a perturbação do príncipe.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
O longânimo é grande em entendimento, mas o que é de espírito impaciente assinala a sua loucura.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
O coração com saúde é a vida da carne, mas a inveja é a podridão dos ossos.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
O que oprime ao pobre insulta àquele que o criou, mas o que se compadece do necessitado o honra.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Pela sua malícia será lançado fora o ímpio, mas o justo até na sua morte tem confiança.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
No coração do prudente repousa a sabedoria, mas o que há no interior dos tolos se conhece.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
A justiça exalta ao povo, mas o pecado é o opróbrio das nações.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
O Rei tem seu contentamento no servo prudente, mas sobre o que envergonha cairá o seu furor.
