Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Toda a mulher sabia edifica a sua casa: mas a tola a derriba com as suas mãos.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
O que anda na sua sinceridade teme ao Senhor, mas o que se desvia de seus caminhos o despreza.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Na bocca do tolo está a vara da soberba, mas os labios dos sabios os conservam.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Não havendo bois, a mangedoura está limpa, mas pela força do boi ha abundancia de colheitas.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
A testemunha verdadeira não mentirá, mas a testemunha falsa se desboca em mentiras.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
O escarnecedor busca sabedoria, e nenhuma acha, mas para o prudente o conhecimento é facil.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Vae-te de diante do homem insensato, porque n'elle não divisarás os labios do conhecimento.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
A sabedoria do prudente é entender o seu caminho, mas a estulticia dos tolos é engano.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Os loucos zombam do peccado, mas entre os rectos ha benevolencia.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
O coração conhece a sua propria amargura, e o estranho não se entremetterá na sua alegria.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
A casa dos impios se desfará, mas a tenda dos rectos florescerá.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Ha caminho que ao homem parece direito, mas o fim d'elle são os caminhos da morte.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Até no riso terá dôr o coração, e o fim da alegria é tristeza.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Dos seus caminhos se fartará o que declina no coração, mas o homem bom se fartará de si mesmo.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
O simples dá credito a cada palavra, mas o prudente attenta para os seus passos.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
O sabio teme, e desvia-se do mal, mas o tolo se encoleriza, e dá-se por seguro.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
O que presto se indigna, fará doidices, e o homem de más imaginações será aborrecido.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Os simplices herdarão a estulticia, mas os prudentes se coroarão de conhecimento.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Os máus se inclinaram diante dos bons, e os impios diante das portas do justo.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
O pobre é aborrecido até do companheiro, porém os amigos dos ricos são muitos.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
O que despreza ao seu companheiro pecca, mas o que se compadece dos humildes é bemaventurado.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Porventura não erram os que obram o mal? mas beneficencia e fidelidade serão para os que obram o bem.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Em todo o trabalho proveito ha, mas a palavra dos labios só encaminha á pobreza.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
A corôa dos sabios é a sua riqueza, a estulticia dos tolos é só estulticia.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
A testemunha verdadeira livra as almas, mas o que se desboca em mentiras é enganador.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
No temor do Senhor ha firme confiança, e elle será um refugio para seus filhos.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
O temor do Senhor é uma fonte de vida, para se desviarem dos laços da morte.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Na multidão do povo está a magnificencia do rei, mas na falta do povo a perturbação do principe.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
O longanimo é grande em entendimento, mas o que é de espirito impaciente assignala a sua loucura.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
O coração com saude é a vida da carne, mas a inveja é a podridão dos ossos.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
O que opprime ao pobre insulta áquelle que o creou, mas o que se compadece do necessitado o honra.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Pela sua malicia será lançado fóra o impio, mas o justo até na sua morte tem confiança.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
No coração do prudente repousa a sabedoria, mas o que ha no interior dos tolos se conhece.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
A justiça exalta ao povo, mas o peccado é o opprobrio das nações.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
O Rei tem seu contentamento no servo prudente, mas sobre o que envergonha cairá o seu furor.
