Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Omukazi ow’amagezi yeezimbira ennyumba ye, naye omusirusiru eyiye agyemenyera n’emikono gye.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Omuntu atambulira mu bugolokofu atya Mukama, naye ow’amakubo amakyamu anyooma Mukama.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Ebigambo by’omusirusiru bye bimuviirako okukubwa, naye eby’abatuukirivu binaabakuumanga.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Awataba nte nnume ezirima ebyagi biba bikalu, naye emmere ennyingi eva mu maanyi gaazo.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Omujulizi ow’amazima talimba, naye ow’obulimba ayogera bya bulimba.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Omukudaazi anoonya amagezi n’atagalaba, naye okumanya kwanguyira omuntu ategeera.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Teweeretereza muntu musirusiru, kubanga tewali by’amagezi biva mu kamwa ke.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Omutegeevu mugezi kubanga afaayo okutegeera by’akola, naye atalina magezi musirusiru kubanga yeerimba nti amanyi.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Abasirusiru banyooma okugololwa nga bakoze ensobi, naye abalongoofu baagala emirembe.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Buli mutima gumanya okulumwa kwagwo, tewali ayinza kugusanyukirako.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Ennyumba y’abakozi b’ebibi erizikirizibwa, naye eweema y’abatuukirivu erikulaakulana.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Waliwo ekkubo erirabika nga ttuufu eri omuntu, naye ng’enkomerero yaalyo kufa.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Enseko zandibaawo naye ng’omutima gujjudde ennaku, era n’enkomerero y’essanyu eyinza okufuuka obuyinike.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Omuntu atalina kukkiriza alisasulwa empeera emusaanira olw’ebikolwa bye, n’omuntu omulungi naye alisasulwa eyiye.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Ow’amagezi amatono amala gakkiriza buli kigambo ky’awulira, naye omuntu omutegeevu yeegendereza amakubo ge.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Omuntu ow’amagezi atya Mukama n’aleka okukola ebibi, naye omusirusiru yeepankapanka era teyeegendereza.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Omuntu asunguwala amangu akola eby’obusirusiru, n’omukalabakalaba akyayibwa.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Abatalina magezi basikira butaliimu, naye abategeevu batikkirwa engule ey’okumanya.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Abakozi b’ebibi balivuunamira abatuukirivu, n’aboonoonyi ne bavuunama mu miryango gy’abatuukirivu.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Omwavu alagajjalirwa abantu nga ne muliraanwa we omutwaliddemu, naye abagagga baba n’emikwano mingi.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Anyooma muliraanwa we akola kibi, naye alina omukisa oyo asaasira abaavu.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Abateekateeka okukola ebibi, tebawaba? Naye okwagala n’amazima binaabeeranga n’abo abateesa okukola obulungi.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Buli mulimu ogukolebwa n’amaanyi gubaako amagoba, naye okwogera obwogezi kireeta bwavu bwokka.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Abagezi bafuna engule ey’obugagga, naye obusirusiru bw’abatalina magezi buzaala busirusiru.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Omujulizi ow’amazima awonya obulamu bw’abantu, naye omujulizi ow’obulimba aba mulimba.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Atya Mukama alina ekiddukiro eky’amaanyi, era n’abaana be balibeera n’obuddukiro.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Okutya Mukama ye nsulo y’obulamu, kuleetera omuntu okwewala emitego gy’okufa.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Ekitiibwa kya kabaka kiri mu kuba n’abantu bangi, naye omukulembeze ataba n’abantu abeera mu kabi.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Omuntu omugumiikiriza aba n’okutegeera kungi, naye oyo asunguwala amangu ayolesa obusirusiru.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Omutima ogulina emirembe guwangaaza omuntu, naye obuggya buvunza amagumba ge.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Omuntu atulugunya abaavu anyooma oyo eyabatonda, naye buli abakwatirwa ekisa, agulumiza Katonda.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Akacwano bwe kajja, omukozi w’ebibi agwa, naye omutuukirivu ne mu kufa aba n’obuddukiro.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Amagezi gabeera mu mutima gw’omuntu alina okutegeera, era yeeyoleka ne mu basirusiru.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Obutuukirivu buzimba eggwanga, naye ekibi kiswaza abantu ab’engeri zonna.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Kabaka asanyukira omuddu akola eby’amagezi, naye obusungu bwa kabaka bunaabuubuukiranga ku oyo akola ebiswaza.
