Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Mwasi ya bwanya atongaka ndako na ye, kasi mwasi oyo azangi mayele abukaka yango na maboko na ye moko.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Moto oyo atambolaka alima atosaka Yawe, kasi moto oyo nzela na ye etengama-tengama atiolaka Ye.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Kati na monoko ya moto oyo azangi mayele, ezalaka na nzete ya lolendo, kasi bibebu ya moto ya bwanya ebatelaka ye.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Esika oyo ezalaka na ngombe te, elielo mpe ezalaka na eloko te, pamba te ezali makasi ya bangombe nde epesaka bomengo.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Motatoli ya sembo akosaka te, kasi motatoli ya mabe alobaka lokuta.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Motioli alukaka bwanya mpe azwaka yango te, kasi boyebi eyaka na pete epai na moto ya mayele.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Zala mosika ya zoba, pamba te okotikala kozwa boyebi te na bibebu na ye.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Bwanya ya moto ya mayele esosolisaka ye nzela na ye, kasi bozoba ya bato oyo bazangi mayele: lokuta.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Bazoba balingaka te kosenga bolimbisi, kasi ngolu na Nzambe ezalaka kati na bato ya sembo.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Motema eyebaka pasi na yango moko, moko te akoki kokabola na yango esengo.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Ndako ya moto mabe ekobukana, kasi ndako ya kapo ya bayengebene ekofuluka.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Nzela mosusu emonanaka sembo na miso ya bato, nzokande, na suka, ememaka na kufa.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Ezala kati na koseka, motema ekoki kozala na mawa, mpe esengo ekoki kosuka na mawa.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Bato oyo batambolaka na boyengebene te bakozwa lifuti kolanda misala na bango, kasi moto ya sembo mpe akozwa lifuti kolanda misala na ye.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Moto oyo azangi mayele andimaka makambo nyonso oyo balobaka, kasi moto ya mayele atambolaka na bokebi.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Moto ya bwanya abangaka mabe mpe akimaka yango, kasi zoba atombokaka, na elikya nyonso.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Moto oyo asilikaka noki asalaka makambo ya bozoba, mpe bayinaka moto ya mayele mabe.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Bato oyo bazangi mayele bazwaka bozoba lokola libula, kasi bato ya mayele bazwaka boyebi lokola motole.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Bato mabe bakofukama liboso ya bato ya malamu, bato ya mitema mabe bakofukama na ekuke ya bato ya sembo.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Mobola ayinamaka ata epai na moninga na ye moko, kasi mozwi azalaka na baninga ebele.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Moto oyo atiolaka moninga na ye asalaka lisumu, kasi esengo na moto oyo asalaka bato bakelela bolamu.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Boni, bato oyo babongisaka kosala mabe bazali na libunga te? Kasi boboto mpe solo ezali epai ya bato oyo babongisaka kosala bolamu.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Mosala nyonso epesaka litomba, kasi maloba ya pamba ememaka na bobola.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Bozwi ya bato ya bwanya ezalaka lokola motole na bango, kasi bozoba ya bato oyo bazangi mayele ezalaka lokola liboma.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Motatoli oyo alobaka solo abikisaka bato ebele, kasi motatoli ya mabe alobaka lokuta.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Moto oyo atosaka Yawe akomaka na kondima makasi, mpe bana na ye bakozwa ekimelo.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Kotosa Yawe ezali etima ya bomoi, ekangolaka na mitambo ya kufa.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Kozala na bato ebele epesaka mokonzi lokumu, kasi mokonzi akweyaka soki azali na bato te.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Moto oyo asilikaka noki te azalaka mayele, kasi moto oyo akangaka motema te abimisaka bozoba na ye.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Motema oyo ezali na kimia epesaka bomoi na nzoto, kasi bilulela epolisaka mikuwa.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Moto oyo anyokolaka mobola atiolaka Mokeli ya mobola yango, kasi moto oyo asalelaka moto akelela bolamu apesaka Ye lokumu.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Babenganaka moto mabe mpo na mabe na ye, kasi moto ya sembo awumelaka na elikya kino ata na kufa.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Bwanya ewumelaka kati na motema ya moto oyo azali na bososoli; kasi boni, ekoyebana solo kati na bazoba?
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Bosembo etombolaka ekolo, kasi lisumu ememelaka bato soni.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Mokonzi asepelaka na mosali ya bwanya, kasi mosali oyo ayokisaka ye soni apelisaka kanda na ye.
