Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Ke lalmwetmet, sie mutan el musaeak sou se, a lalfon uh ku in kunausya.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Kutena mwet su moulkin moul suwohs, elos akkalemye lah elos akfulatye LEUM GOD; elos su tia moul suwohs elos akkalemye lah elos pilesral.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Inse fulat lun sie mwet lalfon oru el kaskas pusla; a kas lun sie mwet lalmwetmet karinganul sifacna.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Fin wangin ox in amakin plao uh, ac wangin koanon nien fil mongo sum. A fin oasr, na nien fil mongo sum ac sessesla ke wheat.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Sie mwet loh oaru el fahkak ma pwaye pacl nukewa, a sie mwet loh soaru el kikiap pacl nukewa.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Sie mwet inse fulat el tia ku in sun lalmwetmet, a mwet oasr etauk la, fisrasr elos in eis mwe lutlut.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Nimet apkuran nu yurin mwet lalfon. Wangin ma elos ac ku in luti kom.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Efu ku mwet lalkung uh lalmwetmet? Mweyen el etu ma elan oru. Efu ku mwet sulalkung uh lalfon? Mweyen el nunku mu el etu ma nukewa.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Wangin fosrnga lun mwet lalfon ke elos orala ma koluk, a mwet wo elos suk in oasr nunak munas nu selos.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Wangin mwet ku in etu na pwaye lah fuka engan lom ku asor lom. Kom mukena pa etu. Wangin mwet ku in wi kom kac.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Lohm sin sie mwet wo ac tu na tukun kunausyukla lohm sin sie mwet koluk.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Sahp inkanek soko ma kom pangon mu suwohs uh, ac ku in kolkomla nu ke misa.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Israsr uh ku in okanla inse asor. Pacl engan uh wanginla, asor sac srakna oasr.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Mwet koluk uh fah eis ma fal nu ke ma elos oru. Mwet wo uh fah eis lacnen orekma wo lalos.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Sie mwet lalfon el lulalfongi ma nukewa; a mwet lalkung elos taranna yen elos fahsr nu we.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Mwet etauk elos karinganang in tia sun mwe lokoalok, a mwet lalfon uh nikin sensen, ac sa na in mukuila.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Mwet mongsa uh oru ma lalfon; ac mwet kinauk inkanek kutasrik ac fah srungayuk.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Mwet nikin ac eis fokin lalfon lalos, a mwet lalkung ac usrui etauk.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Mwet koluk ac fah epasr ye mutun mwet suwoswos ac pusisel in siyuk kasru selos.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Wangin mwet lungse orek kawuk nu sin sie mwet sukasrup, finne mwet tulan lal; a sie mwet kasrup, oasr mwet kawuk puspis lal.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Kom fin lungse kom in engan, na kom in kulang nu sin mwet sukasrup; sie ma koluk pa in pilesru kutena mwet.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Kom fin oru sie orekma wo, mwet uh ac lulalfongi kom ac sunakin kom, a kom fin wi oru orekma koluk, kom fahsr ke sie inkanek tafongla.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Orekma, na kom fah eis woiya. Kom fin mutana sramsarm, kom ac sukasrup.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Mwet lalmwetmet uh eis mwe kasrup; a mwet lalfon eteyuk ke lalfon lalos.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Sie mwet loh su kaskas pwaye el molela moul lun sie mwet; a el fin fahk kas kikiap, el lafwekin sie mwet.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Akfulatye LEUM GOD, fah sang lulalfongi ku ac moul misla nu sin sie mwet ac sou lal.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Ya kom lungse tuh kom in tia sa misa? Sie unon in moul pa akfulatye LEUM GOD.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Fulat lun sie tokosra tuku ke pisen mwet ma el leumi. Fin wangin mwet, na el tia oaoa.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Kom fin mongfisrasr, kom lalmwetmet; a kom fin mongsa, kom akkalemye lupan lalfon lom.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Inse misla uh mwe akkeye mano, a sok uh oana sie mas ma akkulamye mano.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Kom fin akkeokye mwet sukasrup, kom aklusrongtenye God su oralosla; a ke kom kulang nu sin mwet sukasrup, kom akfulatye God.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Mwet koluk uh putatla ke sripen orekma koluk lalos, a mwet wo uh molla ke sripen moul suwohs lalos.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Lalmwetmet uh oan in nunak nukewa lun sie mwet etauk. Mwet lalfon uh wangin etu la ke lalmwetmet uh.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Suwoswos ac oru sie mutunfacl in ku ac fulat. Ma koluk uh mwe akmwekinye sie mutunfacl.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Tokosra uh elos insewowo ke mwet pwapa fulat lalos su oaru in oru ma kuna; a elos kalyaelos su tia akfalye ma kunalos.
