Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Le donne savie edificano le lor case; Ma la stolta la sovverte con le sue mani.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Chi cammina nella sua dirittura riverisce il Signore; Ma chi è stravolto nelle sue vie lo sprezza.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Nella bocca dello stolto [è] la bacchetta dell'alterezza; Ma le labbra de' savi li guardano.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Dove non [son] buoi, il granaio [è] vuoto; Ma l'abbondanza della ricolta [è] per la forza del bue.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Il testimonio verace non mente; Ma il falso testimonio sbocca bugie.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Lo schernitore cerca la sapienza, e non [la trova] punto; Ma la scienza agevolmente [si acquista] dall'[uomo] intendente.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Vattene via d'innanzi all'uomo stolto, E [d'innanzi a colui, nel quale] non avrai conosciute labbra di scienza.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
La sapienza dell'uomo [è] di considerar la sua via; Ma la follia degli stolti [è] inganno.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Gli stolti si fanno beffe del [commetter] misfatto; Ma fra gli [uomini] diritti [è] la benevolenza.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Il cuore di ciascuno conosce l'amaritudine dell'anima sua; Ed altresì alcuno strano non è mescolato nella sua allegrezza.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
La casa degli empi sarà distrutta; Ma il tabernacolo degli [uomini] diritti fiorirà.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Vi è tal via che pare diritta all'uomo, Il fine della quale [son] le vie della morte.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Come di [troppo] ridere duole il cuore, Così la fine dell'allegrezza [è] dolore.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Chi è sviato di cuore sarà saziato delle sue vie; E più ch'esso [lo sarà] l'uomo da bene delle sue.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Lo scempio crede ogni cosa; Ma l'avveduto considera i suoi passi.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Il savio teme, e si ritrae dal male; Ma lo stolto trascorre, e si tien sicuro.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Chi è pronto all'ira commette follia; E l'uomo malizioso è odiato.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Gli scempi erederanno la stoltizia; Ma i prudenti coroneranno [il lor capo] di scienza.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
I malvagi saranno abbassati davanti a' buoni; E gli empi [saranno] alle porte del giusto.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Il povero è odiato eziandio dal suo prossimo; Ma molti son gli amici del ricco.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Chi sprezza il suo prossimo pecca; Ma beato chi ha pietà de' poveri.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Quelli che macchinano del male non sono eglino traviati? Ma benignità e verità [sarà usata inverso] coloro che pensano del bene.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
In ogni fatica vi è del profitto; Ma il parlar delle labbra [torna] solo in inopia.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Le ricchezze de' savi [sono] la lor corona; [Ma] la follia degli stolti [è sempre] follia.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Il testimonio verace libera le anime; Ma il falso sbocca bugie.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Nel timor del Signore vi è confidanza fortissima; E vi sarà un ricetto per li figliuoli di colui [che teme Iddio].
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Il timor del Signore [è] una fonte di vita, Per ritrarsi da' lacci della morte.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
La magnificenza del re [è] nella moltitudine del popolo; Ma la ruina del principe [è] nel mancamento della gente.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Chi è lento all'ira [è] di gran prudenza; Ma chi è pronto al cruccio eccita la follia.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Il cuor sano [è] la vita delle carni; Ma l'invidia [è] il tarlo delle ossa.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Chi oppressa il povero fa onta a colui che l'ha fatto; Ma chi ha pietà del bisognoso l'onora.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
L'empio sarà traboccato per la sua malvagità; Ma il giusto spera [eziandio] nella sua morte.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
La sapienza riposa nel cuore dell'[uomo] intendente, Ed è riconosciuta in mezzo degli stolti.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
La giustizia innalza la nazione; Ma il peccato [è] il vituperio de' popoli.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Il favor del re [è] verso il servitore intendente; Ma la sua indegnazione [è] contro a quello che reca vituperio.
