Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Perempuan yang bijak mendirikan rumahnya, tetapi yang bodoh meruntuhkannya dengan tangannya sendiri.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Siapa berjalan dengan jujur, takut akan TUHAN, tetapi orang yang sesat jalannya, menghina Dia.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Di dalam mulut orang bodoh ada rotan untuk punggungnya, tetapi orang bijak dipelihara oleh bibirnya.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Kalau tidak ada lembu, juga tidak ada gandum, tetapi dengan kekuatan sapi banyaklah hasil.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Saksi yang setia tidak berbohong, tetapi siapa menyembur-nyemburkan kebohongan, adalah saksi dusta.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Si pencemooh mencari hikmat, tetapi sia-sia, sedangkan bagi orang berpengertian, pengetahuan mudah diperoleh.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Jauhilah orang bebal, karena pengetahuan tidak kaudapati dari bibirnya.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Mengerti jalannya sendiri adalah hikmat orang cerdik, tetapi orang bebal ditipu oleh kebodohannya.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Orang bodoh mencemoohkan korban tebusan, tetapi orang jujur saling menunjukkan kebaikan.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Hati mengenal kepedihannya sendiri, dan orang lain tidak dapat turut merasakan kesenangannya.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Rumah orang fasik akan musnah, tetapi kemah orang jujur akan mekar.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Ada jalan yang disangka orang lurus, tetapi ujungnya menuju maut.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Di dalam tertawapun hati dapat merana, dan kesukaan dapat berakhir dengan kedukaan.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Orang yang murtad hatinya menjadi kenyang dengan jalannya, dan orang yang baik dengan apa yang ada padanya.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Orang yang tak berpengalaman percaya kepada setiap perkataan, tetapi orang yang bijak memperhatikan langkahnya.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Orang bijak berhati-hati dan menjauhi kejahatan, tetapi orang bebal melampiaskan nafsunya dan merasa aman.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Siapa lekas naik darah, berlaku bodoh, tetapi orang yang bijaksana, bersabar.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Orang yang tak berpengalaman mendapat kebodohan, tetapi orang yang bijak bermahkotakan pengetahuan.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Orang jahat tunduk di dekat orang baik, orang fasik di depan pintu gerbang orang benar.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Juga oleh temannya orang miskin itu dibenci, tetapi sahabat orang kaya itu banyak.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Siapa menghina sesamanya berbuat dosa, tetapi berbahagialah orang yang menaruh belas kasihan kepada orang yang menderita.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Tidak sesatkah orang yang merencanakan kejahatan? Tetapi yang merencanakan hal yang baik memperoleh kasih dan setia.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Dalam tiap jerih payah ada keuntungan, tetapi kata-kata belaka mendatangkan kekurangan saja.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Mahkota orang bijak adalah kepintarannya; tajuk orang bebal adalah kebodohannya.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Saksi yang setia menyelamatkan hidup, tetapi siapa menyembur-nyemburkan kebohongan adalah pengkhianat.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Dalam takut akan TUHAN ada ketenteraman yang besar, bahkan ada perlindungan bagi anak-anak-Nya.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Takut akan TUHAN adalah sumber kehidupan sehingga orang terhindar dari jerat maut.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Dalam besarnya jumlah rakyat terletak kemegahan raja, tetapi tanpa rakyat runtuhlah pemerintah.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Orang yang sabar besar pengertiannya, tetapi siapa cepat marah membesarkan kebodohan.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Hati yang tenang menyegarkan tubuh, tetapi iri hati membusukkan tulang.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Siapa menindas orang yang lemah, menghina Penciptanya, tetapi siapa menaruh belas kasihan kepada orang miskin, memuliakan Dia.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Orang fasik dirobohkan karena kejahatannya, tetapi orang benar mendapat perlindungan karena ketulusannya.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Hikmat tinggal di dalam hati orang yang berpengertian, tetapi tidak dikenal di dalam hati orang bebal.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Kebenaran meninggikan derajat bangsa, tetapi dosa adalah noda bangsa.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Raja berkenan kepada hamba yang berakal budi, tetapi kemarahannya menimpa orang yang membuat malu.
