Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Fanm saj la bati kay li, men fanm ensanse a demoli li ak pwòp men li.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Sila ki mache nan ladwati a gen lakrent SENYÈ a; men sila ki fè chemen kwochi a meprize li.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Nan bouch a moun sòt la, se yon baton pou do li; men lèv a saj yo va pwoteje yo.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Kote nanpwen bèf, manjwa a pwòp; men se fòs a bèf la ki fè richès.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Yon temwen fidèl p ap bay manti; men yon fo temwen pale manti.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Yon mokè chache sajès, e li pa jwenn anyen; men konesans fasil pou sila ki gen bon konprann nan.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Kite prezans a yon moun ensanse, sinon ou p ap rekonèt pawòl a saj yo.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Sajès a moun rezonab la se pou l konprann chemen li; men betiz a moun ensanse a se desepsyon.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Moun ensanse kontwole peche kon jwèt; men pami moun dwat yo, gen bòn volonte.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Kè a konnen pwòp amètim ak bonè li; men ak lòt, sa p ap pataje.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Lakay mechan yo va detwi; men tant a moun dwat la va fleri.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Gen yon chemen ki sanble bon pou lòm; men fen li se chemen lanmò an.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Menm lè bouch ri, kè a ka gen doulè, e lajwa kon fini nan tristès.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Kè a ki pa fidèl va jwen rekonpans pou pwòp chemen li; men yon bon moun va rekonpanse pou sa li fè a.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Moun san konprann kwè nan tout bagay; men yon nonm k ap refleshi veye pa li yo.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Yon nonm saj fè atansyon pou l vire kite mal; men yon moun fou plen ògèy; li pa pè anyen.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Yon nonm kolerik aji nan foli, e yon nonm kokèn va rayi pa lòt yo.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Moun san konprann yo gen foli kon eritaj; men moun rezonab lan kouwone ak konesans.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Mal la va bese devan sa ki bon an; e mechan an devan pòtay a moun dwat la.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Malere a vin rayi menm pa vwazen li; men moun gwo kòb gen anpil zanmi.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Sila ki meprize vwazen li fè peche; men sila ki fè gras a malere a, beni.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Èske sila ki fòmante mechanste a, pa egare? Men ladousè avèk verite se pou sa yo ki fè sa ki bon.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Nan tout travay gen pwofi; men pale anpil mennen nan povrete.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Kouwòn saj yo se richès yo; men betiz moun ensanse se foli yo.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Yon vrè temwen sove lavi a moun; men sila ki pale manti pase moun nan betiz.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Nan lakrent SENYÈ a, gen gwo konfyans; e pitit li yo va jwenn sekou.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Lakrent SENYÈ a se yon fontèn dlo lavi, pou moun ka evite pèlen lanmò yo.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Nan fòs kantite a pèp yo se glwa a yon wa, men afè prens ki manke moun gate nèt.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Sila ki lan nan kòlè a, gen gwo konprann; men sila ki fè fache vit, leve foli byen wo.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Yon kè trankil se lavi pou kò a; men pasyon fè tout zo yo pouri.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Sila ki oprime malere a ap vekse Kreyatè li; men sila ki gen bonte anvè pòv la, onore L.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Mechan an jete anba pa malfezans li; men moun ladwati a gen sekou lè l mouri.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Sajès se nan kè a sila ki gen bon konprann nan; menm moun ensanse yo, nan kè, yo konnen.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Ladwati leve yon nasyon; men peche se yon gwo wont pou yon pèp.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Favè a wa a se anvè sèvitè ki aji ak sajès; men kòlè li se anvè sila ki fè gwo wont.
