< Príslovia 14 >
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Sage, une femme élève sa maison; insensée, de ses propres mains elle la démolit.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
L'homme qui marche dans la droiture, craint l'Éternel; mais, si ses voies se détournent, il Le méprise.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
L'insensé a dans sa bouche même la verge de son orgueil; mais par leurs lèvres les sages sont garantis.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Où il n'y a pas de bœufs, le grenier est vide; mais la vigueur du taureau donne un gros revenu.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Le témoin véridique ne ment point; mais le faux témoin profère le mensonge.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Le moqueur cherche la sagesse sans la trouver; mais pour l'intelligent la science est chose facile.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Va te placer en face de l'insensé; tu ne pourras découvrir la sagesse sur ses lèvres.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
La sagesse du prudent, c'est de faire attention à sa voie; mais la folie des insensés est une duperie.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Les insensés se font un jeu du crime; mais parmi les hommes de bien il y a bienveillance.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Le cœur connaît son propre chagrin; et autrui ne saurait entrer en part de sa joie.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
La maison des impies est détruite, et la tente des gens de bien, florissante.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Telle voie paraît droite à l'homme, mais elle aboutit au chemin de la mort.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
L'on peut, quand on rit, avoir le chagrin dans le cœur; et la joie peut finir en tristesse.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Des fruits de sa conduite il sera rassasié celui dont le cœur s'égare, et l'homme de bien, de ce qui lui revient.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
L'inconsidéré ajoute foi à toute parole; le prudent est attentif à ses pas.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Le sage est timide, et fuit le mal; mais l'insensé est présomptueux, et plein de sécurité.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
L'homme prompt à s'irriter agit follement; mais l'homme d'intrigue se fait haïr.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Les insensés sont en possession de la folie; mais les justes ont pour couronne la science.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Les méchants s'inclinent devant les bons, et les impies, à la porte du juste.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
A son prochain même le pauvre est odieux; mais ceux qui aiment le riche, sont nombreux.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Qui méprise son prochain, pèche: mais heureux qui a pitié des misérables!
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Ceux qui font le mal, ne se fourvoient-ils pas? Mais ceux qui font le bien, trouvent amour et confiance.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Tout labeur donne abondance; mais les discours des lèvres ne mènent qu'à l'indigence.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
La couronne des sages est leur richesse; la folie des insensés, c'est la folie.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Le témoin véridique est le libérateur des âmes; mais celui qui trompe, souffle le mensonge.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
La crainte de l'Éternel donne une confiance ferme; et pour Ses enfants Il sera un refuge.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
La crainte de l'Éternel est une source de vie, pour échapper aux lacs de la mort.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Un peuple nombreux donne au roi sa splendeur; mais le manque d'hommes est la ruine du prince.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
L'homme lent à s'irriter a un grand sens; l'irascible met en vue sa folie.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Un cœur sain est la vie du corps; mais l'envie est la carie des os.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Qui opprime les petits, outrage son créateur; mais celui-là l'honore, qui prend pitié des pauvres.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Par ses revers l'impie est renversé; mais dans la mort même le juste est plein d'assurance.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Dans le cœur sensé la sagesse repose; mais au milieu des fous elle se manifeste.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
La justice élève une nation, mais le péché est l'opprobre des peuples.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Le roi donne sa faveur au serviteur entendu, mais au méchant serviteur son courroux.