Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
La sagesse des femmes bâtit leur maison, mais la folie la détruit de ses propres mains.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Celui qui marche dans sa droiture craint l’Éternel, mais celui qui est pervers dans ses voies le méprise.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Dans la bouche du fou est la verge d’orgueil, mais les lèvres des sages les gardent.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Où il n’y a point de bœufs, la crèche est vide; et l’abondance du revenu est dans la force du bœuf.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Le témoin fidèle ne ment pas, mais le faux témoin profère des mensonges.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Le moqueur cherche la sagesse, et il n’y en a pas [pour lui]; mais la connaissance est aisée pour l’homme intelligent.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Éloigne-toi de la présence de l’homme insensé, chez qui tu n’as pas aperçu des lèvres de connaissance.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
La sagesse de l’homme avisé est de discerner sa voie, mais la folie des sots est tromperie.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Les fous se moquent du péché, mais pour les hommes droits il y a faveur.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Le cœur connaît sa propre amertume, et un étranger ne se mêle pas à sa joie.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
La maison des méchants sera détruite, mais la tente des hommes droits fleurira.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Il y a telle voie qui semble droite à un homme, mais des voies de mort en sont la fin.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Même dans le rire le cœur est triste; et la fin de la joie, c’est le chagrin.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Le cœur qui s’éloigne [de Dieu] sera rassasié de ses propres voies, mais l’homme de bien [le sera] de ce qui est en lui.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Le simple croit toute parole, mais l’homme avisé discerne ses pas.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Le sage craint, et se retire du mal; mais le sot est arrogant et a de l’assurance.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
L’homme prompt à la colère agit follement, et l’homme qui fait des machinations est haï.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Les simples héritent la folie, mais les avisés sont couronnés de connaissance.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Les iniques se courbent devant les bons, et les méchants, aux portes du juste.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Le pauvre est haï, même de son compagnon, mais les amis du riche sont en grand nombre.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Qui méprise son prochain pèche, mais bienheureux celui qui use de grâce envers les malheureux!
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Ceux qui machinent du mal ne s’égarent-ils pas? Mais la bonté et la vérité sont pour ceux qui méditent le bien.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
En tout travail il y a profit, mais la parole des lèvres ne mène qu’à la disette.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Les richesses des sages sont leur couronne; la folie des sots est folie.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Un témoin fidèle délivre les âmes, mais la tromperie profère des mensonges.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Dans la crainte de l’Éternel il y a la sécurité de la force, et il y a un refuge pour ses fils.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
La crainte de l’Éternel est une fontaine de vie, pour faire éviter les pièges de la mort.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
La gloire d’un roi, c’est la multitude du peuple, mais dans le manque de peuple est la ruine d’un prince.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
La lenteur à la colère est grande intelligence, mais celui qui est d’un esprit impatient exalte la folie.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Un cœur sain est la vie de la chair, mais l’envie est la pourriture des os.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Qui opprime le pauvre outrage Celui qui l’a fait, mais celui qui l’honore use de grâce envers l’indigent.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Le méchant est chassé par son iniquité, mais le juste est plein de confiance, dans sa mort [même].
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
La sagesse demeure dans le cœur de celui qui a du discernement, mais ce qui est au-dedans des sots est connu.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
La justice élève une nation, mais le péché est la honte des peuples.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
La faveur du roi est pour le serviteur intelligent, mais sa colère est sur celui qui fait honte.
