Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
智慧婦人建立家室； 愚妄婦人親手拆毀。
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
行動正直的，敬畏耶和華； 行事乖僻的，卻藐視他。
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
愚妄人口中驕傲，如杖責打己身； 智慧人的嘴必保守自己。
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
家裏無牛，槽頭乾淨； 土產加多乃憑牛力。
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
誠實見證人不說謊話； 假見證人吐出謊言。
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
褻慢人尋智慧，卻尋不着； 聰明人易得知識。
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
到愚昧人面前， 不見他嘴中有知識。
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
通達人的智慧在乎明白己道； 愚昧人的愚妄乃是詭詐。
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
愚妄人犯罪，以為戲耍； 正直人互相喜悅。
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
心中的苦楚，自己知道； 心裏的喜樂，外人無干。
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
奸惡人的房屋必傾倒； 正直人的帳棚必興盛。
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
有一條路，人以為正， 至終成為死亡之路。
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
人在喜笑中，心也憂愁； 快樂至極就生愁苦。
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
心中背道的，必滿得自己的結果； 善人必從自己的行為得以知足。
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
愚蒙人是話都信； 通達人步步謹慎。
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
智慧人懼怕，就遠離惡事； 愚妄人卻狂傲自恃。
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
輕易發怒的，行事愚妄； 設立詭計的，被人恨惡。
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
愚蒙人得愚昧為產業； 通達人得知識為冠冕。
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
壞人俯伏在善人面前； 惡人俯伏在義人門口。
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
貧窮人連鄰舍也恨他； 富足人朋友最多。
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
藐視鄰舍的，這人有罪； 憐憫貧窮的，這人有福。
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
謀惡的，豈非走入迷途嗎？ 謀善的，必得慈愛和誠實。
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
諸般勤勞都有益處； 嘴上多言乃致窮乏。
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
智慧人的財為自己的冠冕； 愚妄人的愚昧終是愚昧。
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
作真見證的，救人性命； 吐出謊言的，施行詭詐。
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
敬畏耶和華的，大有倚靠； 他的兒女也有避難所。
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
敬畏耶和華就是生命的泉源， 可以使人離開死亡的網羅。
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
帝王榮耀在乎民多； 君王衰敗在乎民少。
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
不輕易發怒的，大有聰明； 性情暴躁的，大顯愚妄。
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
心中安靜是肉體的生命； 嫉妒是骨中的朽爛。
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
欺壓貧寒的，是辱沒造他的主； 憐憫窮乏的，乃是尊敬主。
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
惡人在所行的惡上必被推倒； 義人臨死，有所投靠。
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
智慧存在聰明人心中； 愚昧人心裏所存的，顯而易見。
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
公義使邦國高舉； 罪惡是人民的羞辱。
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
智慧的臣子蒙王恩惠； 貽羞的僕人遭其震怒。
