Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Ang tagsatagsa ka manggialamon nga babaye magatukod sa iyang balay; Apan ang buangbuang magaguba niana uban sa iyang mga kamot.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Kadtong nagalakat sa iyang pagkatul-id nahadlok kang Jehova; Apan kadtong sukwahi sa iyang dalan nagatamay kaniya.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Diha sa baba sa buangbuang mao ang usa ka bunal alang sa iyang pagkamapahitas-on; Apan ang mga ngabil sa manggialamon magabantay kanila.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Sa dapit diin walay mga vaca, ang pasungan mahinlo; Apan ang dakung abut pinaagi sa kusog sa vaca.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Ang usa ka matinumanon nga saksi dili mobakak; Apan ang bakakon nga saksi magapamulong ug mga bakak.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Ang usa ka mayubiton magapangita sa kaalam ug dilimakakaplag niini; Apan ang kahibalo masayon alang kaniya nga may salabutan.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Lakaw ngadto sa atubangan sa usa ka tawong buangbuang, Ug ikaw dili makakaplag diha kaniya sa mga ngabil sa kahibalo.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Ang kaalam sa buotan mao ang pagsabut sa iyang dalan; Apan ang binuang sa mga buangbuang mao ang paglimbong.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Ang mga buang magatiaw-tiaw lamang sa halad-tungod-sa-sala; Apan sa taliwala sa mga matarung adunay maayong kabubut-on.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Ang kasingkasing mahibalo sa iyang kaugalingong kapaitan; Ug walay usa ka dumuloong nga moambit sa kalipay niini.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Ang balay sa tawong dautan pagagun-obon; Apan ang balong-balong sa matarung pagapauswagon.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Adunay usa ka dalan nga daw matarung alang sa usa ka tawo; Apan ang katapusan niana mao ang mga dalan sa kamatayon.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Bisan diha sa pagkatawa ang kasingkasing magamasulub-on; Ug ang katapusan sa kalipay mao ang kagul-anan.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Ang nagabalik sa pagpakasala sa kasingkasing pagapun-on uban sa iyang kaugalingong mga paagi; Ug ang usa ka maayong tawo matagbaw gikan sa iyang kaugalingon.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Ang walay-pagtagad motoo sa tagsatagsa ka pulong; Apan ang mabinantayon nga tawo magatan-aw pag-ayo sa iyang paglakaw.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Ang usa ka tawong manggialamon mahadlok, ug magapahilayo gikan sa dautan; Apan ang buang mapangahason sa iyang kaugalingon nga may pagdaut ug siya masaligon.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Siya nga dili masuko magahimo sa kabuangan; Ug ang usa ka tawo nga dautan ug mga paagi ginadumtan.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Ang walay-pagtagad makapanunod sa binuang; Apan ang mga buotan pagapurongpurongan sa kahibalo.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Ang tawong dautan moyukbo sa atubangan sa maayo; Ug ang dautan, diha sa mga ganghaan sa matarung.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Ang kabus ginadumtan bisan sa iyang kaugalingong silingan; Apan ang dato may daghang mga higala.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Kadtong nagatamay sa iyang isigkatawo nagapakasala; Apan kadtong may kalooy sa ka bus, malipayon siya.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Wala ba mangasayup kadtong nagamugna ug dautan? Apan ang puangod ug kamatuoran anaa kanila nga nagamugna ug maayo.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Diha sa tanang buhat adunay bunga; Apan ang sulti sa mga ngabil nagapadulong lamang ngadto sa kawalad-on nga tuman.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Ang purongpurong sa mga manggialamon mao ang ilang mga bahandi; Apan ang binuang sa mga buang mao lamang ang kabuangan.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Ang matuod nga saksi nagaluwas ug mga kalag; Apan kadtong nagapamulong sa kabakakan nagalimbong.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Diha sa pagkahadlok kang Jehova mao ang malig-on nga pagsalig; Ug ang iyang mga anak adunay usa ka dapit nga dalangpanan.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Ang pagkahadlok kang Jehova maoy usa ka tuburan sa kinabuhi, Aron nga ang tawo makalikay gikan sa mga lit-ag sa kamatayon.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Diha sa panon sa katawohan anaa ang himaya sa hari; Apan diha sa kawalad-on sa katawohan anaa ang kalaglagan sa principe.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Kadtong mahinay nga masuko may dakung salabutan; Apan kadtong madali-dalion sa espiritu nagabayaw sa kabuangan.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Ang usa ka malinawong kasingkasing maoy kinabuhi sa unod; Apan ang kasina mao ang pagkadunot sa kabukogan.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Kadtong nagadagmal sa kabus nagatamay sa iyang Magbubuhat; Apan kadtong may kalooy sa hangul nagatahud kaniya,
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Ang dautan giunlod ngadto sa kahiladman tungod sa iyang buhat nga dautan; Apan ang matarung may usa ka dalangpanan sa iyang kamatayon.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Ang kaalam magapuyo diha sa kasingkasing niadtong may salabutan; Apan kadtong anaa sa sulod sa mga buang mapadayag sa iyang kaugalingon.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Ang pagkamatarung nagabayaw sa usa ka nasud; Apan ang sala maoy usa ka kaulawan sa bisan unsang katawohan.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Ang kalooy sa hari anaa sa usa ka sulogoon nga nagabuhat sa pagkamaalamon; Apan ang iyang kaligutgut anaa batok niadtong nagapakaulaw.
