Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
O filho sábio ouve a correção do pai; mas o escarnecedor não ouve a repreensão.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Do fruto da boca cada um comerá o bem, mas a alma dos prevaricadores comerá a violência.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
O que guarda a sua boca conserva a sua alma, mas o que dilata os seus lábios tem perturbação.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
A alma do preguiçoso deseja, e coisa nenhuma alcança, mas a alma dos diligentes se engorda.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
O justo aborrece a palavra de mentira, mas o ímpio se faz vergonha, e se confunde.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
A justiça guarda ao sincero de caminho, mas a impiedade transtornará o pecador.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Há alguns que se fazem ricos, e não tem coisa nenhuma, e outros que se fazem pobres e tem muita fazenda.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
O resgate da vida de cada um são as suas riquezas, mas o pobre não ouve as ameaças.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
A luz dos justos alegra, mas a candeia dos ímpios se apagará.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Da soberba só provém a contenda, mas com os que se aconselham se acha a sabedoria.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
A fazenda que procede da vaidade se diminuirá, mas quem a ajunta com a mão a aumentará.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
A esperança deferida enfraquece o coração, mas o desejo chegado é árvore de vida.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
O que despreza a palavra perecerá, mas o que teme o mandamento será galardoado.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
A doutrina do sábio é uma fonte de vida para se desviar dos laços da morte.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
O bom entendimento dá graça, mas o caminho dos prevaricadores é áspero.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Todo o prudente obra com conhecimento, mas o tolo espraia a sua loucura.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
O ímpio mensageiro cai no mal, mas o embaixador fiel é saúde.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Pobreza e afronta virão ao que rejeita a correção, mas o que guarda a repreensão será venerado.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
O desejo que se cumpre deleita a alma, mas apartar-se do mal é abominável para os loucos.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
O que anda com os sábios, ficará sábio, mas o companheiro dos tolos sofrerá severamente.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
O mal perseguirá aos pecadores, mas os justos serão galardoados com bem.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
O homem de bem deixa uma herança aos filhos de seus filhos, mas a fazenda do pecador se deposita para o justo.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
A lavoura dos pobres dá abundância de mantimento, mas alguns há que se consomem por falta de juízo.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
O que retém a sua vara aborrece a seu filho, mas o que o ama madruga a castiga-lo.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
O justo come até fartar-se a sua alma, mas o ventre dos ímpios terá necessidade.
