Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Ko te tama whakaaro nui ka rongo ki ta tona papa ako: ko te tangata whakahi ia e kore e rongo ki te riri.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
E kai te tangata i te pai i te hua o tona mangai: ka kai ia te wairua o te hunga wanoke i te tutu.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Ko te tangata e tiaki ana i tona mangai e pupuri ana i tona ora: ko te tangata ia e hamama nui ana ona ngutu, ko te whakangaromanga mona.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
E hiahia ana te wairua o te tangata mangere, a kahore he mea mana: ka meinga ia kia momona te wairua o te hunga uaua.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
E kino ana te tangata tika ki te korero teka: he mea whakarihariha ia te tangata kino, a whakama noa iho.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
Ko te tika hei kaitiaki mo te tangata e tapatahi ana te ara: ka whakataka ano te tangata kino e te hara.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Tera tetahi kei te amene taonga mona, heoi kahore rawa he mea i a ia: tera tetahi kei te whakarawakore i a ia, heoi nui atu ona rawa.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Ko nga utu mo te tangata kia ora, ko ona rawa: tena ko te rawakore, e kore e rongo i te riri.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
E koa ana te marama o te hunga tika: ka keto ia te rama o te hunga kino.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
He totohe anake i ahu mai i te whakapehapeha: he whakaaro nui ia kei te hunga i nga kupu tika.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Ko nga taonga i puta mai i te whakamanamana ka iti haere: ko ta te tangata i whakaemi ai, he mea mahi, ka tupu haere.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
He manako taringa roa, he patu ngakau: ka tae te koronga, ko te rakau ia o te ora.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Ko te tangata e whakahawea ana ki te kupu, ka ngaro i a ia ano; ko te tangata ia e wehi ana i te whakahau, ka whiwhi ki te utu.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Ko te ture o te hunga whakaaro nui, he puna no te ora, e puta ai i nga reti o te mate.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Ko to te ngarahu pai he homai atawhai; he taikaha ia te ara o te hunga nanakia.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
He mahi mohio ta te tangata tupato; ko ta te wairangi he hora i te kuwaretanga.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Ka hinga te karere kino ki te kino; ko te karere pono ia, ano he rongoa.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Ko te tangata kahore e pai ki te papaki, mana te rawakore, te whakama; engari ko te tangata e whai mahara ana ki te ako, ka whakahonoretia.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Ko te hiahia kua rite, he reka ki te wairua: he whakarihariha ia ki nga kuware te whakarere i te kino.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Haere i te taha o te hunga whakaaro nui, a ka whai whakaaro koe: ko te takahoa ia o nga kuware, ka mamae.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Ka whai te kino i te hunga hara; ko te utu ia ki te hunga tika, he pai.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
He whakarerenga iho ta te tangata pai mo nga tamariki a nga tamariki; kei te rongoa mo te tangata tika nga taonga o te tangata hara.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
He nui te kai kei te ngakinga a nga rawakore; tera ia te mea e ngaro ana i te kore o te tikanga pai.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Ko te tangata e kaiponu ana i tana whiu, e kino ana ia ki tana tama; ko te tangata ia e aroha ana ki a ia, ka papaki wawe i a ia.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Kai ana te tangata tika, makona ana tona wairua; ka hapa ia te kopu o te tangata kino.
