Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Sie tulik lalmwetmet el lohang nu ke mwe luti lun papa tumal, a sie mwet inse fulat el tia ku in fahkak mu el tafongla.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Mwet wo fah eis mwe insewowo ke kas wo lalos, a elos su kutasrik elos suk na in oru ma sulallal.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
El su karinganang kas lal el karingin moul lal; a el su kaskas pusla, el sifacna kunausulla.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Yohk kena lun sie mwet alsrangesr, a el ac tia ku in eis. Sie mwet alken ac eis ma nukewa ma el lungse.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Mwet suwoswos elos srunga kas kikiap, a kas lun mwet koluk uh mwe mwekin ac mwe srungayuk.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
Moul suwohs mwe molela moul lun mwet su wangin mwata; a orekma koluk mwe kunausla moul lun mwet koluk.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Kutu mwet uh oru mu elos kasrup, a wangin ma lalos; ac kutu mwet uh oru mu elos sukasrup, a yohk mwe kasrup lalos.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Sie mwet kasrup enenu in orekmakin mani lal in molella liki mwet pwapa koluk, a wangin mwet aksangengye sie mwet sukasrup.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
Mwet suwoswos uh oana sie kalem saromrom; mwet koluk uh oana sie lam ma apkuran in kunla.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Inse fulat uh mwe sramtauk akukuin mukena. Elos su suk kas in kasru pa lalmwetmet.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Sie mwet fin eis mwe kasrup ke inkanek fisrasr, ac fah sa na in lisr. Mwet se ma orekma upa in konauk mwe kasrup lal, ac fah oasr ma lal pacl nukewa.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Mwe finsrak lom fin pahtlana, kom ku in maskunak; a fin sun finsrak lom an, kom ac sessesla ke engan.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Elos su srangesr eis kas in kasru, ac fah sun mwe ongoiya; elos su eis kas in kasru, elos ac fah moul in misla.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Mwe luti lun mwet lalmwetmet uh, sie unon in moul su ac fah kasrekom in kaingkunla mwe sensen nu ke moul lom.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Akfulatyeyuk mwet lalmwetmet, a mwet ma tia ku in lulalfongiyuk fah sun mwe ongoiya.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Mwet ma oasr nunak la elos nunkala mau in wo meet liki elos oru, a mwet lalfon uh akkalemye na nikin lalos.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Sie mwet utuk kas soaru, ac sripauk lokoalok; a sie mwet utuk kas oaru, el orala misla.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Sie mwet su srangesr lutlut, el ac sukasrup ac mwekin. Kutena mwet su porongo kas in kai uh, fah akfulatyeyuk.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Fuka woiya pacl se kom eis ma kom kena nu kac! A mwet lalfon uh tia lungse forla liki ma koluk.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Kupasr nu sin mwet lalmwetmet, ac kom fah lalmwetmet. Kom fin asruoki nu sin mwet lalfon, kom ac fah sun ongoiya.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Mwe lokoalok uh ukwe mwet koluk nu yen nukewa, a ma wo uh ac fah itukyang nu sin mwet suwoswos.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
Sie mwet wo ac fah akola mwe kasrup lal tuh tulik nutin tulik natul in usrui, a mwe kasrup lun mwet koluk fah som nu sin mwet suwoswos.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Acn ma soenna imaiyuk lukun ku in orala mwe mongo na yohk nu sin mwet sukasrup, tuh mwet sesuwos uh sruokya lukelos in tia imaiyuk.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Kom fin tia kai tulik nutum, kom tia lungse el. Kom fin lungse el, kom ac kael.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Mwet suwoswos elos kihp pacl nukewa, a mwet koluk elos masrinsral.
