< Príslovia 13 >

1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Il figlio saggio ama la disciplina, lo spavaldo non ascolta il rimprovero.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Del frutto della sua bocca l'uomo mangia ciò che è buono; l'appetito dei perfidi si soddisfa con i soprusi.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Chi sorveglia la sua bocca conserva la vita, chi apre troppo le labbra incontra la rovina.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Il pigro brama, ma non c'è nulla per il suo appetito; l'appetito dei diligenti sarà soddisfatto.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Il giusto odia la parola falsa, l'empio calunnia e disonora.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
La giustizia custodisce chi ha una condotta integra, il peccato manda in rovina l'empio.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
C'è chi fa il ricco e non ha nulla; c'è chi fa il povero e ha molti beni.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Riscatto della vita d'un uomo è la sua ricchezza, ma il povero non si accorge della minaccia.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
La luce dei giusti allieta, la lucerna degli empi si spegne.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
L'insolenza provoca soltanto contese, la sapienza si trova presso coloro che prendono consiglio.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Le ricchezze accumulate in fretta diminuiscono, chi le raduna a poco a poco le accresce.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Un'attesa troppo prolungata fa male al cuore, un desiderio soddisfatto è albero di vita.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Chi disprezza la parola si rovinerà, chi rispetta un comando ne avrà premio.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
L'insegnamento del saggio è fonte di vita per evitare i lacci della morte.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Un aspetto buono procura favore, ma il contegno dei perfidi è rude.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
L'accorto agisce sempre con riflessione, lo stolto mette in mostra la stoltezza.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Un cattivo messaggero causa sciagure, un inviato fedele apporta salute.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Povertà e ignominia a chi rifiuta l'istruzione, chi tien conto del rimprovero sarà onorato.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Desiderio soddisfatto è una dolcezza al cuore, ma è abominio per gli stolti staccarsi dal male.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Và con i saggi e saggio diventerai, chi pratica gli stolti ne subirà danno.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
La sventura perseguita i peccatori, il benessere ripagherà i giusti.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
L'uomo dabbene lascia eredi i nipoti, la proprietà del peccatore è riservata al giusto.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Il potente distrugge il podere dei poveri e c'è chi è eliminato senza processo.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Chi risparmia il bastone odia suo figlio, chi lo ama è pronto a correggerlo.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Il giusto mangia a sazietà, ma il ventre degli empi soffre la fame.

< Príslovia 13 >