Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Yon fis ki saj aksepte disiplin a papa l, men yon mokè pa koute repwòch.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Fwi pawòl la ki soti nan bouch moun se rejwisans de sa ki bon; men volonte moun infidèl se vyolans.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Sila ki kontwole bouch li, konsève lavi li; sila ki ouvri lèv li byen laj va detwi nèt.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Nanm a parese a anvi, e li pa jwenn; men nanm a moun dilijan an vin gra.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Yon nonm dwat rayi sa ki fo; men zak mechan yo degoutan e fè gwo wont.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
Ladwati se yon pwotèj pou sila ki san fot la; men mechanste fè pechè a vin souye nèt.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Genyen moun ki pretann yo rich, men yo pa gen anyen; yon lòt pretann li malere men li gen gwo richès.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Ranson pou lavi a yon nonm rich se richès li; men malere a pa tande menas.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
Limyè a moun dwat la se rejwisans; men lanp a mechan an va etenn.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Ògèy pa pote anyen sof ke konfli; men sajès rete ak sila ki resevwa konsèy yo.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Richès ki sòti nan manti koule ale; men sila ki rasanble ak men li, fè l grandi.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Lespwa jennen fè kè a malad; men dezi acheve a se yon pyebwa lavi.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Sila ki meprize lenstriksyon va peye fwe a; men sila ki respekte lòd yo va resevwa rekonpans li.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Lenstriksyon a saj yo se yon fontèn dlo lavi pou detounen pèlen lanmò a.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Bon konprann pwodwi favè; men chemen moun ki pa fidèl la di.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Tout moun ki pridan aji ak konesans; men yon moun san konprann parèt ak foli li.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Yon mesaje mechan tonbe nan advèsite; men sila ki pote pawòl ak bòn fwa a, pote gerizon
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Mizè ak wont se pou sila ki manke disiplin nan; men sila ki konsidere repwòch la va onore.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Yon dezi ki realize se dous a nanm nan, men moun bèt pa vle kite mechanste.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Sila ki mache ak moun saj va vin saj; men bon zanmi a moun ensanse a va soufri.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Se malè ki kouri dèyè pechè yo; men moun dwat yo va pwospere.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
Yon bon moun va lese eritaj pou pitit pitit li; men richès a pechè yo konsève pou moun dwat yo.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Gen anpil manje nan tè malere a; men li fin bale nèt akoz enjistis.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Sila ki ralanti baton li, rayi fis li; men sila ki renmen l va ba li disiplin ak dilijans.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Moun dwat la gen kont pou satisfè dezi li; men vant mechan an toujou gen bezwen.
