Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Wuowi mariek winjo puonj wuon mare, to ngʼat ma wangʼe tek ok winj wach kikwere.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Ngʼat makare yudo pok maber kaluwore gi gik mowacho, to ngʼatno ma ok ja-adiera nigi gombo mar miero.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Ngʼatno morito dhoge orito ngimane, to ngʼatno ma wuoyo karodho wach biro dhiyo e kethruok.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Jasamuoyo dwaro gimoro gi chunye duto to ok oyud gimoro, to jakinda yudo gik moko duto modwaro.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Ngʼat makare mon kod gima ok adiera, to joricho kelo wichkuot kod dwanyruok.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
Tim makare rito ngʼat mobidhore, timbe maricho to tieko jaricho.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Ngʼat moro wuondore ni en ja-mwandu, to adiera oonge gimoro; to ngʼat machielo wuondore ni en jachan, to adiera en gi mwandu mangʼeny.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Mwandu ngʼato sa moro nyalo reso ngimane, to jochan onge gima bwogo.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
Ler mar ngʼat makare rieny maler, to taya mar ngʼat marach inego.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Sunga nywolo mana dhawo, to rieko iyudo kuom jogo moyie puonj.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Pesa moyud e yo ma ok kare lal nono, to ngʼat makano pesa matin matin miyo omedore.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Gima igeno mobudho miyo chuny bedo matuo, to gima igeno motimore en yath mar ngima.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Ngʼat ma jaro puonj biro yudo pokne, to ngʼat moluoro chik imiyo pok maber.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Puonj mar ngʼat mariek en soko mar ngima ma reso ngʼato e obadho mag tho.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Bedo gi winjo kelo luor, to yor ngʼato ma ok ja-adier tek.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Ngʼato ka ngʼato mariek timo gik moko kuom ngʼeyo, to ngʼat mofuwo nyiso mana fupe.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Jaote marach donjo e chandruok, to jaote modimbore kelo konyruok.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Ngʼat modagi siem nwangʼo dhier kod wichkuot, to ngʼato angʼata mawinjo kikwere to yudo duongʼ.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Geno mochopi en gima mit ne chuny, to joma ofuwo ok dwar aa e richo.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Ngʼat mawuotho gi ngʼama riek bedo mariek, to osiep joma ofuwo hinyore.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Chandruok luwo jaricho, to mwandu e ohand ngʼat makare.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
Ngʼat maber weyo mwandu ne nyithind nyithinde, to mwandu jaricho okan ni joma kare.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Puoth ngʼat ma jachan sa moro nyalo nyago chiemo mangʼeny, to tim ma ok kare tiekogi duto.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Ngʼat ma ok ti kod kede kuom chwado wuode, omon kod wuode, to ngʼat mohere bedo motangʼ mondo orieye.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Joma kare chiemo moromo kaka chunygi dwaro, to ii ngʼat marach nigi kech.
