Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Capak cyi ing a pa ak awiyyn ngai nawh, thlang ak husit ingtaw toelthamnaak awi maa hy.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
A huui awhkaw ak thaih leek awhkawng thlang ing ak thaih qah hu nawh, cehlai amak ypawm thlang ingtaw boeseet sai ce ngaih hy.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
A hui am lai ak ngaihtaak thlang taw a hqingnaak khanawh ak ngaihtaak thlangna awm nawh, cehlai ak poek kaana awi ak saa paqaap qaap thlang taw plamtham kaw.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Thlang thakdam kawpoek ing a hoei ngaihnaak ta lawt hy, cehlai ikaw am ta hy. Thlakmeet ingtaw a ngaih boeih ce hu hy.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Thlakdyng ingtaw amak thyym awi kqawn sawh na nawh, cehlai khawsak amak dyng thlang ingtaw chahnaak ing ming che phyih sak hy.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
Dyngnaak ing ak thyymna khawksaakhqi ce khoemdoenkhqi nawh, thawlhnaak ing thlakthawlhkhqi ce tluuk sak khqi hy.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Boeina ak saa qu ikawm amak ta awm nawh, khawdengna ak saa qu ing khawhthem khawzah ak ta awm hy,
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Khawh ing ak taakung hqingnaak thawng thai nawh, cehlai khawdeng thlang ing thlang a theet vutnaak awi am za hy.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
Thlakdyng a vaangnaak taw angqungtheng nawh, thlakchekhqi a maihchoei taw him pekna awm kaw.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Ooekqunaak ing hqo thawhsak nawh, awi ak ngai venawh cyihnaak awm hy.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Amak thyymna khawh huh taw phu amak tana qeeng zip kawm saw, bibi phu huh khawh taw pung khqoet khqoet kaw.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Ngaih-uunaak a plam awh kawlung tlo nawh, cehlai ngaih-uunaak a soepnaak taw hqingnaak thingsii ni.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Awi amak ngaikhqi ham thihnaak pha kawm saw, awipek ak kqihchah ak thlang taw kutdo pekna awm kaw.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Thlakcyikhqi cawngpyinaak taw hqingnaak tuikuk amyihna awm nawh, thihnaak thaang awhkawng thlang loet sak hy.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Zaaksiimnaak leek ing thlang mikhaileeknaak pe nawh; cehlai amak ypawm thlang a cehnaak lam taw kyi hy.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Khawksiim thlang ingtaw cyihnaak ing bi sai nawh, thlakqaw ing a qawnaak zaan hy.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Amak leek tamnaa taw zoseetnaak awh tlu thai nawh, ak ypawm dyihthing taw sadingnaak ni.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Toelnaak amak ngai ing khawdeng chah phyi nawh, cehlai toelnaak ak haanaaking kyihcahnaak ham kaw.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Ngaih-uunaak ak soepnaak taw kawlung ham aawi nawh, thlakche hamna seet sainaak awhkawng hu nawng ve sawhnaak kawi ni.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Thlakcyi pyinaak taw cyihnaakna awm nawh, thlakche pyinaak taw seetnaak ni.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Thawlhnaak ing thlangthawlh hu hquut nawh, thlakdyng taw themleek ing thungna awm kaw.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
Thlakleek ing a tu a ca khqi hamna khawh taak pek khqi nawh, thlakche a khawh taw thlakdyngkhqi ham cun pekna ak awm ni.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Khawdeng a loma awh caang daw soeih moe, amak thyymna bibinaak ing phu amak tana zip boeih hy.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
A ca ak sawhnaak thlang ing cumcik am hawna nawh, ak lungnaak thlang ing a ca ce toelna hy.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Thlakdyng ing taw buh ak phyina ai nawh, cehlai thlakche taw buh cawih ing awm kaw.
