Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Ang maalamon nga anak mamati sa pagtudlo sa iyang amahan, apan ang mabugalbugalon dili maminaw sa pagbadlong.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Gikan sa bunga sa iyang baba ang tawo maglipay sa mga maayong butang, apan ang kagana sa maluibon alang sa kabangis.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Ang tawo nga nagabantay sa iyang baba nanalipod sa iyang kinabuhi, apan ang tawong moabli ug dako sa iyang mga ngabil mogun-ob sa iyang kaugalingon.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Ang kagana sa tawong tapulan motinguha apan walay makuha, apan ang kagana sa tawong kugihan tagbawon pag-ayo.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Ang tawo nga nagbuhat ug matarong nagdumot sa mga bakak, apan ang daotang tawo naghimo sa iyang kaugalingon nga mangilngig, ug nagbuhat siya ug kaulawan.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
Ang pagkamatarong manalipod niadtong dili sad-an sa ilang agianan, apan ang pagkadaotan molaglag sa nagbuhat ug sala.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Adunay tawo nga nagpalambo sa iyang kaugalingon, apan wala gayoy nahot ug adunay tawo nga naghatag sa tanan, apan tinuod nga adunahan.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Malukat sa tawong adunahan ang iyang kinabuhi pinaagi sa iyang mga katigayonan, apan ang tawong kabos dili gayod makadawat sa maong pagtagad.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
Ang kahayag sa tawong nagbuhat sa matarong maglipay, apan ang lampara sa daotan pagapalungon.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Ang garbo manganak lamang ug panagbangi, apan alang niadtong maminaw sa maayong tambag adunay kaalam.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Ang bahandi mahanaw kung adunay dakong garbo, apan ang tawo nga mangita ug salapi pinaagi sa pagkugi sa iyang kamot modaghan ang iyang salapi.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Kung ang paglaom malangan, makaguba kini sa kasingkasing, apan ang pangandoy nga natuman mao ang kahoy sa kinabuhi.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Ang tawo nga motamay sa pagtudlo mahitumpawak gihapon niini, apan ang tawong motuman sa mando pagagantihan.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Ang pagpatudlo sa tawong maalamon tuboran sa kinabuhi, maglikay kanimo gikan sa lit-ag sa kamatayon.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Ang maayong panghunahuna makuha ug pabor, apan ang dalan sa mabudhion wala gayoy kataposan.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Ang tawong maalaman mobuhat inubanan sa kahibalo sa matag hukom, apan ang buangbuang magpasundayag sa iyang pagkabuangbuang.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Ang daotan nga mensahero mahitumpawak ngadto sa kasamok, apan ang matinud-anon nga tigbalita magdala ug pagpasig-uli.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Ang tawo nga mosalikway sa pagpanton mahimong kabos ug maulawan, apan ang dungog moabot kaniya nga nagtuon gikan sa pagbadlong.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Ang pangandoy nga natuman tam-is sa panlasa, apan ang mga buangbuang dili gayod motalikod sa pagkadaotan.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Paglakaw uban sa mga maalamon ug magmaalamon ka, apan ang kauban sa mga buangbuang mag-antos sa kasakit.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Ang katalagman mosunod sa mga makasasala, apan kadtong nagbuhat ug matarong adunay maayong ganti.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
Ang tawong matarong adunay ikabilin nga panulundon alang sa iyang mga apo, apan ang bahandi sa makasasala mahiadto sa tawo nga nagbuhat ug matarong.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Ang wala gidaro nga uma nga gipanag-iyahan sa usa ka kabos makahatag ug daghang pagkaon, apan gibanlas kini pinaagi sa dili pagkamataronganon.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Ang tawong dili mopanton sa iyang anak wala naghiguma kaniya, apan ang tawo nga naghigugma sa iyang anak maampingon sa pagpanton kaniya.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Ang tawong nagbuhat ug matarong mokaon hangtod sa iyang katagbawan, apan ang tiyan sa mga daotan kanunay gutom.
