Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Мъдрият син слуша бащината си поука, А присмивателят не внимава на изобличение.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
От плодовете на устата си човек ще се храни с добрини, А душата на коварните ще яде насилство.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Който пази устата си, опазва душата си, А който отваря широко устните си ще погине.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Душата на ленивия желае и няма, А душата на трудолюбивите ще се насити.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Праведният мрази лъжата, А нечестивият постъпва подло и срамно.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
Правдата пази ходещия непорочно, А нечестието съсипва грешния.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Един се преструва на богат, а няма нищо; Друг се преструва на сиромах, но има много имот.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Богатството на човека служи за откуп на живота му; А сиромахът не внимава на заплашвания.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
Виделото на праведните е весело, А светилникът на нечестивите ще изгасне.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
От гордостта произхожда само препиране, А мъдростта е с ония, които приемат съвети.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Богатството придобито чрез измама ще намалее, А който събира с ръката си ще го умножи.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Отлагано ожидане изнемощява сърцето, А постигнатото желание е дърво на живот.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Който презира словото, сам на себе си вреди, А който почита заповедта има отплата.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Поуката на мъдрия е извор на живот. За да отбягва човек примките на смъртта.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Здравият разум дава благодат, А пътят на коварните е неравен.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Всеки благоразумен човек работи със знание, А безумният разсява глупост,
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Лошият пратеник изпада в зло, А верният посланик дава здраве.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Сиромашия и срам ще постигнат този, който отхвърля поука, А който внимава на изобличение ще бъде почитан.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Изпълнено желание услажда душата, А на безумните е омразно да се отклоняват от злото.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Ходи с мъдрите, и ще станеш мъдър, А другарят на безумните ще пострада зле.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Злото преследва грешните, А на праведните ще се въздаде добро.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
Добрият оставя наследство на внуците си, А богатството на грешния се запазва за праведния,
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Земеделието на сиромасите доставя много храна, Но някои погиват от липса на разсъдък.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Който щади тоягата си, мрази сина си, А който го обича наказва го на време.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Праведният яде до насищане на душата си, А коремът на нечестивите не ще се задоволи.
