Príslovia 12
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
Chi ama la correzione ama la scienza; Ma chi odia la riprensione [è] insensato.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
L'uomo da bene ottiene benevolenza dal Signore; Ma egli condannerà l'uomo malizioso.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
L'uomo non sarà stabilito per empietà; E la radice de' giusti non sarà smossa.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
La donna di valore [è] la corona del suo marito; Ma quella che reca vituperio gli [è] come un tarlo nelle ossa.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
I pensieri de' giusti [son] dirittura; [Ma] i consigli degli empi [son] frode.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
La parole degli empi [tendono] ad insidiare al sangue; Ma la bocca degli [uomini] diritti li riscoterà.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
In un voltar degli empi, essi non [saranno più]; Ma la casa de' giusti starà in piè.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
L'uomo sarà lodato secondo il suo senno; Ma chi è stravolto d'animo sarà in isprezzo.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Meglio [è] colui del quale non si fa stima, e pure ha un servitore, Che colui che fa il borioso, ed ha mancamento di pane.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
[L'uomo] giusto ha cura della vita della sua bestia; Ma le viscere degli empi [son] crudeli.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
Chi lavora la sua terra sarà saziato di pane; Ma chi va dietro agli uomini oziosi [è] scemo d'intelletto.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
L'empio appetisce la rete de' malvagi; Ma la radice de' giusti mette fuori.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
Il laccio del malvagio [è] nella dislealtà delle labbra; Ma il giusto uscirà di distretta.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
L'uomo sarà saziato di beni per lo frutto della [sua] bocca; E [Dio] renderà all'uomo la retribuzione [dell'opere] delle sue mani.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
La via dello stolto [è] diritta al suo parere; Ma chi ascolta consiglio [è] savio.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
Il cruccio dello stolto è conosciuto lo stesso giorno; Ma l'avveduto copre il vituperio.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
Chi parla verità rapporta il giusto; Ma il falso testimonio [rapporta] frode.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Ei vi è tale che pronunzia [parole] simile a coltellate; Ma la lingua de' savi [è] medicina.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
Il labbro verace sarà stabile in perpetuo; Ma la lingua bugiarda [sarà sol] per un momento.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Inganno [è] nel cuor di coloro che macchinano del male; Ma [vi è] allegrezza per quelli che consigliano pace.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Niuna molestia avverrà al giusto; Ma gli empi saranno ripieni di male.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Le labbra bugiarde [son] cosa abbominevole al Signore; Ma coloro che operano in verità son graditi da lui.
23 Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
L'uomo avveduto copre la scienza; Ma il cuor degli stolti pubblica la follia.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
La mano de' diligenti signoreggerà; Ma la pigra sarà tributaria.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
Il cordoglio nel cuor dell'uomo l'abbatte; Ma la buona parola lo rallegra.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
Il giusto abbonda [in beni] più che il suo prossimo; Ma la via degli empi li fa andare errando.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
Il pigro non arrostisce la sua cacciagione; Ma i beni dell'uomo diligente [sono] preziosi.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
Nella via della giustizia [vi è] vita; E [nel] cammino de' [suoi] sentieri non [vi è] morte.
