Príslovia 12
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
Wer Zucht liebt, liebt Erkenntnis; wer aber Zurechtweisung haßt, ist dumm.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
Ein gütiger Mensch erlangt Gunst von dem HERRN; aber einen tückischen verurteilt er.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
Kein Mensch kann bestehen durch Gottlosigkeit; die Wurzel der Gerechten aber wird nicht wanken.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
Ein tüchtiges Weib ist ihres Mannes Krone; aber eine Schändliche ist wie ein Fraß in seinen Gebeinen.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
Die Pläne der Gerechten sind richtig; aber die Ratschläge der Gottlosen sind trügerisch.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
Die Worte der Gottlosen stiften Blutvergießen an; aber der Mund der Gerechten rettet sie.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
Umgestürzt werden die Gottlosen und sind nicht mehr; aber das Haus der Gerechten bleibt stehen!
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
Nach dem Maße seiner Klugheit wird ein Mann gelobt; wer aber verkehrten Herzens ist, fällt der Verachtung anheim.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Besser gering sein und sein eigener Knecht, als großtun und nichts zu essen haben!
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
Der Gerechte erbarmt sich seines Viehs; das Herz des Gottlosen aber ist unbarmherzig.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
Wer seinen Acker bebaut, wird genug zu essen haben; wer aber unnötige Sachen treibt, ist unverständig.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
Den Gottlosen gelüstet nach der Beute der Bösewichte; aber die Wurzel der Gerechten trägt [Frucht].
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
In treulosen Lippen steckt ein böser Fallstrick; ein Gerechter aber entgeht der Gefahr.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
Von der Frucht seines Mundes hat einer viel Gutes zu genießen, und was ein Mensch tut, das wird ihm vergolten.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
Der Weg des Narren ist richtig in seinen Augen; aber ein Weiser horcht auf guten Rat.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
Ein Narr läßt seinen Ärger sofort merken; der Kluge aber steckt die Beleidigung ein.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
Wer die ganze Wahrheit sagt, legt ein rechtes Zeugnis ab; ein falscher Zeuge aber lügt.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Wer unbedacht schwatzt, der verletzt wie ein durchbohrendes Schwert; die Zunge der Weisen aber ist heilsam.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
Der Mund der Wahrheit besteht ewiglich, die Lügenzunge nur einen Augenblick.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Falschheit wohnt im Herzen derer, welche Böses schmieden; die aber zum Frieden raten, haben Freude.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Dem Gerechten kommt kein Übel von ungefähr; aber die Gottlosen sind voll Unglück.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Falsche Lippen sind dem HERRN ein Greuel; wer aber die Wahrheit übt, gefällt ihm wohl.
23 Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
Ein kluger Mensch verbirgt sein Wissen; aber das Herz des Narren schreit die Narrheit aus.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
Fleißige Hand wird herrschen, eine lässige aber muß Zwangsarbeit verrichten.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
Kummer drückt das Herz eines Mannes nieder; aber ein freundliches Wort erfreut es.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
Der Gerechte zeigt seinem Freund den rechten Weg; aber der Gottlosen Weg führt sie irre.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
Der Saumselige erjagt kein Wildbret, ein fleißiger Mensch aber wird reich.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
Auf dem Pfade der Gerechtigkeit ist Leben; der Weg des Frevels aber führt zum Tode.
