Príslovia 12

1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.

Wer Zurechtweisung liebt, liebt Erkenntnis; wer aber die Rüge haßt, ist ein Dummkopf. –

2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.

Der Gute erlangt Wohlgefallen beim HERRN, aber einen tückischen Menschen verdammt er. –

3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.

Keiner gelangt durch Gottlosigkeit zu festem Bestand, aber die Wurzel der Frommen bleibt unerschüttert. –

4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.

Ein braves Weib ist ihres Gatten Krone, ein nichtsnutziges aber ist wie Wurmfraß in seinen Gebeinen. –

5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.

Die Gedanken der Gerechten gehen auf das, was recht ist, aber die Anschläge der Gottlosen auf Trug. –

6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.

Die Reden der Gottlosen sind ein Lauern auf Blutvergießen, aber der Mund der Rechtschaffenen errettet sie. –

7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.

Die Gottlosen werden umgestürzt und sind nicht mehr, aber das Haus der Gerechten bleibt bestehen. –

8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.

Nach dem Maß seiner Einsicht wird ein jeder gelobt; wer aber verkehrten Sinnes ist, fällt der Verachtung anheim. –

9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.

Besser gering sein und sich selbst bedienen, als vornehm tun und nichts zu essen haben. –

10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.

Der Gerechte weiß, wie seinem Vieh zumute ist; aber das Herz der Gottlosen ist gefühllos. –

11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.

Wer seinen Acker bestellt, wird satt zu essen haben; wer aber nichtigen Dingen nachjagt, ist unverständig. –

12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.

Es gelüstet den Gottlosen nach dem Raube der Bösen, aber die Wurzel der Gerechten schlägt aus. –

13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.

In der Verfehlung der Lippen liegt ein böser Fallstrick, der Gerechte aber entgeht dem Unheil. –

14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.

An den Folgen seiner Reden hat jeder sattsam zu kauen, und was die Hände eines Menschen schaffen, das wird ihm vergolten. –

15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.

Dem Toren dünkt sein Weg der richtige zu sein, aber der Weise hört auf Ratschläge. –

16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.

Ein Tor ist, wer seinen Ärger auf der Stelle merken läßt; der Kluge dagegen läßt die Schmähung unbeachtet. –

17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.

Wer die Wahrheit aussagt, tut Gerechtigkeit kund, ein falscher Zeuge aber Trug. –

18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.

Es gibt Menschen, deren Geschwätz wie Schwertstiche durchbohrt; aber die Zunge der Weisen schafft Heilung. –

19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.

Wahrhaftige Lippen bestehen ewiglich, aber Lügenzungen nur für einen Augenblick. –

20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.

Trug wohnt im Herzen derer, die auf Böses sinnen; die aber Heilsames planen, erleben Freude. –

21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.

Dem Gerechten widerfährt keinerlei Unheil, die Gottlosen aber trifft Unglück in Fülle. –

22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.

Lügenlippen sind dem HERRN ein Greuel; wer aber die Wahrheit übt, gefällt ihm wohl. –

23 Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.

Ein kluger Mensch hält mit seinem Wissen zurück, aber das Herz der Toren schreit Narrheit aus. –

24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.

Die Fleißigen werden als Meister tätig sein, die Trägen aber müssen Zwangsarbeit verrichten. –

25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.

Kummer im Herzen drückt einen Menschen nieder, aber ein freundliches Wort heitert ihn auf. –

26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.

Der Gerechte weist seinem Genossen den rechten Weg, aber die Gottlosen führt ihr Weg in die Irre. –

27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.

Nicht erjagt der Lässige sein Wild, aber einem fleißigen Menschen wird wertvolles Gut zuteil. –

28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.

Auf dem Pfade der Gerechtigkeit ist Leben, der Weg des Frevels aber führt zum Tode.