Príslovia 12
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
Qui aime l’instruction aime la connaissance, et qui hait la répréhension est stupide.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
L’homme de bien obtient la faveur de par l’Éternel, mais l’homme qui fait des machinations, il le condamne.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
L’homme n’est point affermi par la méchanceté, mais la racine des justes n’est pas ébranlée.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
Une femme vertueuse est la couronne de son mari, mais celle qui fait honte est comme de la pourriture dans ses os.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
Les pensées des justes sont jugement, les desseins des méchants sont fraude.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
Les paroles des méchants sont des embûches pour [verser] le sang, mais la bouche des hommes droits les délivrera.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
Renversez les méchants, et ils ne sont plus; mais la maison des justes demeure.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
Un homme est loué d’après sa prudence, mais le cœur perverti est en butte au mépris.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Mieux vaut celui qui est d’humble condition, et qui a un serviteur, que celui qui fait l’important et qui manque de pain.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
Le juste regarde à la vie de sa bête, mais les entrailles des méchants sont cruelles.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
Celui qui laboure sa terre sera rassasié de pain, mais celui qui court après les fainéants est dépourvu de sens.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
Le méchant désire la proie des mauvaises gens, mais la racine des justes est productive.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
Il y a un mauvais piège dans la transgression des lèvres, mais le juste sort de la détresse.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
Du fruit de sa bouche un homme est rassasié de biens, et on rendra à l’homme l’œuvre de ses mains.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
La voie du fou est droite à ses yeux, mais celui qui écoute le conseil est sage.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
L’irritation du fou se connaît le jour même, mais l’homme avisé couvre sa honte.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
Celui qui dit la vérité annonce la justice, mais le faux témoin, la fraude.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Il y a tel homme qui dit légèrement ce qui perce comme une épée, mais la langue des sages est santé.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
La lèvre véridique est ferme pour toujours, mais la langue fausse n’est que pour un instant.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
La fraude est dans le cœur de ceux qui machinent le mal, mais il y a de la joie pour ceux qui conseillent la paix.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Aucun malheur n’arrive au juste, mais les méchants seront comblés de maux.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Les lèvres menteuses sont en abomination à l’Éternel, mais ceux qui pratiquent la fidélité lui sont agréables.
23 Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
L’homme avisé couvre la connaissance, mais le cœur des sots proclame la folie.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
La main des diligents dominera, mais la [main] paresseuse sera tributaire.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
L’inquiétude dans le cœur d’un homme l’abat, mais une bonne parole le réjouit.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
Le juste montre le chemin à son compagnon, mais la voie des méchants les fourvoie.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
Le paresseux ne rôtit pas sa chasse; mais les biens précieux de l’homme sont au diligent.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
La vie est dans le sentier de la justice, et il n’y a pas de mort dans le chemin qu’elle trace.
