< Príslovia 12 >
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
WHOSO loveth instruction loveth knowledge: but he that hateth reproof is brutish.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
A good man obtaineth favour of the Lord: but a man of wicked devices will he condemn.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
A man shall not be established by wickedness: but the root of the righteous shall not be moved.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
A virtuous woman is a crown to her husband: but she that maketh ashamed is as rottenness in his bones.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
The thoughts of the righteous are right: but the counsels of the wicked are deceit.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
The words of the wicked are to lie in wait for blood: but the mouth of the upright shall deliver them.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
The wicked are overthrown, and are not: but the house of the righteous shall stand.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
A man shall be commended according to his wisdom: but he that is of a perverse heart shall be despised.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
He that is despised, and hath a servant, is better than he that honoureth himself, and lacketh bread.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
A righteous man regardeth the life of his beast: but the tender mercies of the wicked are cruel.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
He that tilleth his land shall be satisfied with bread: but he that followeth vain persons is void of understanding.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
The wicked desireth the net of evil men: but the root of the righteous yieldeth fruit.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
The wicked is snared by the transgression of his lips: but the just shall come out of trouble.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
A man shall be satisfied with good by the fruit of his mouth: and the recompence of a man’s hands shall be rendered unto him.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
The way of a fool is right in his own eyes: but he that hearkeneth unto counsel is wise.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
A fool’s wrath is presently known: but a prudent man covereth shame.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
He that speaketh truth sheweth forth righteousness: but a false witness deceit.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
There is that speaketh like the piercings of a sword: but the tongue of the wise is health.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
The lip of truth shall be established for ever: but a lying tongue is but for a moment.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Deceit is in the heart of them that imagine evil: but to the counsellers of peace is joy.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
There shall no evil happen to the just: but the wicked shall be filled with mischief.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Lying lips are abomination to the Lord: but they that deal truly are his delight.
23 Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
A prudent man concealeth knowledge: but the heart of fools proclaimeth foolishness.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
The hand of the diligent shall bear rule: but the slothful shall be under tribute.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
Heaviness in the heart of man maketh it stoop: but a good word maketh it glad.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
The righteous is more excellent than his neighbour: but the way of the wicked seduceth them.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
The slothful man roasteth not that which he took in hunting: but the substance of a diligent man is precious.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
In the way of righteousness is life; and in the pathway thereof there is no death.