Príslovia 12
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
Toelthamnaak ak lungnaak ing simnaak ce lungna nawh, zyihtoelnaak ak sawhnaak taw qamsa ing myih hy.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
Thlakdyng ing Bawipa kawzeelnaak hu nawh, theem amak leek ak sai ing Bawipa kawsonaak zaawk kaw.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
Thlanghqing ve seet sainaak ing am cak sak nawh, thlakdyng ang dyih hyn taw cak kaw.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
Khawsak ak leek nu taw a vaa ham boei lumykna awm nawh, chahnaak kawi theem ak saipyi taw a vaa quh ak haawn sak ni.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
Thlakdyng ak khawpoeknaak taw leek nawh, thlakche ak khawpoeknaak taw thailatnaak ni.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
Thlakche ak awi ing thlang thi ang lawng hly qeh nawh, thlakdyng ak awi ingtaw amah loet sak hy.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
Khawsak amak leekkhqi taw khaawngna awm kawm saw qeeng kawm uh, thlakdyng a ipkhui taw ak cakna dyi poe kaw.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
Thlang a cyihtaak amyihna kyihcahna awm kawm saw, kawpoek amak leek thlang taw thlang ing hep kaw.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Kawpoek saang toen nawh aikawi amak ta ang lakawh, kawpoek neem nawh ikawm amak ta tamnaa taak ve leek ngai hy.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
Thladyng ingtaw a qamsaa ai kawi ce poek nawh, cehlai, thlakqaw am qeennaak ak saang soeih taw thekhanaak ni.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
A lo awh bi ak bii thlang ingtaw ai kawi khawzah ta nawh, a naawmnaak ak sui thlang ingtaw cyihnaak am ta hy.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
Khawsak amak leekkhqi ing thlakchekhqi a lawk nai unawh, thlakdyngkhqi a zung taw cak poepa hy.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
Thlangthawlh taw amah ak awi awh aawk nawh, thlakdyng taw kyinaak awhkawng loet kaw.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
Thlang am lai thaih ing themleek bee sak nawh, amah a bii phu ing ak tingna pekna awm kaw.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
Thlakqaw ing amah mik huhawh a lam thyym sak hy, cehlai thlakcyi ingtaw thlak awi ngai hy.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
Thlakqaw ing ak kawsonaak pho sak pahoei nawh, thlakcyi ingtaw chah kawi ce thuhphah hy.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
Awihthyym ak kqawn ing ypawmnaak dang sak nawh, amak thyym dyihthingna ak dyi taw thlangthai palat ni.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Poek kaana awi tinaak ing cimcamyihna thlang sun nawh, thlakcyi ak awi ing thlang qoei sak hy.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
Hui ak thyym taw kumquina cak sakna awm kawm saw, qaai awi kqawn taw kawlhkalh ca ham ni.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Them amak leek ak poekkhqi kawlungawh thailatnaak awm nawh, qoepnaak ak sai khqi hamna taw zeelmangnaak ni.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Thlakdyng ak khanawh amak leek them ing am pha kawm saw, khawsak amak leekkhqi cetaw amak leek them ingawh bee kawm uh.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Qaai ak kqawn am lai taw Bawipa ing sawh na nawh, ak thyymna ak khawsakhqi taw Bawipa ing ym khqi hy.
23 Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
Thlakcyi ing cyihnaak thuh nawh. Thlakqaw kawlung ingtaw qawnaak dang sak hy.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
Thlak meetkhqi kut ing thlang uk kawm saw, thlang thakdamkhqi taw tamnaa bibinaak ing dyt kaw.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
Lyynaak kawlung ing thlang patang sak nawh, awih leek ing thlang awmhly sak hy.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
Thlakdyng taw a imceng ham hquikungna awm nawh, khawsak amak leekkhqi ing kqeeng-naak pha sak hy.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
Thaa ak ngak ing a qamsaa kah saa am keuh hy, cehlai thaa ak meet ing a taak khawh khui awhkaw lo nawh thlang pe hy.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
Dyngnaak lamawh hqingnaak awm nawh, ce lamawh thihnaak am awm hy.
