Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
EL peso falso abominación es á Jehová: mas la pesa cabal le agrada.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Cuando viene la soberbia, viene también la deshonra: mas con los humildes es la sabiduría.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
La integridad de los rectos los encaminará: mas destruirá á los pecadores la perversidad de ellos.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
No aprovecharán las riquezas en el día de la ira: mas la justicia librará de muerte.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
La justicia del perfecto enderezará su camino: mas el impío por su impiedad caerá.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
La justicia de los rectos los librará: mas los pecadores en su pecado serán presos.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Cuando muere el hombre impío, perece [su] esperanza; y la espectativa de los malos perecerá.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
El justo es librado de la tribulación: mas el impío viene en lugar suyo.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
El hipócrita con la boca daña á su prójimo: mas los justos son librados con la sabiduría.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
En el bien de los justos la ciudad se alegra: mas cuando los impíos perecen, hay fiestas.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Por la bendición de los rectos la ciudad será engrandecida: mas por la boca de los impíos ella será trastornada.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
El que carece de entendimiento, menosprecia á su prójimo: mas el hombre prudente calla.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
El que anda en chismes, descubre el secreto: mas el de espíritu fiel encubre la cosa.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Cuando faltaren las industrias, caerá el pueblo: mas en la multitud de consejeros hay salud.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Con ansiedad será afligido el que fiare al extraño: mas el que aborreciere las fianzas [vivirá] confiado.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
La mujer graciosa tendrá honra: y los fuertes tendrán riquezas.
17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
A su alma hace bien el hombre misericordioso: mas el cruel atormenta su carne.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
El impío hace obra falsa: mas el que sembrare justicia, tendrá galardón firme.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Como la justicia [es] para vida, así el que sigue el mal [es] para su muerte.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Abominación son á Jehová los perversos de corazón: mas los perfectos de camino le son agradables.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
[Aunque llegue] la mano á la mano, el malo no quedará sin castigo: mas la simiente de los justos escapará.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Zarcillo de oro en la nariz del puerco, [es] la mujer hermosa y apartada de razón.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
El deseo de los justos es solamente bien: [mas] la esperanza de los impíos es enojo.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Hay quienes reparten, y les es añadido más: y hay quienes son escasos más de lo que es justo, mas vienen á pobreza.
25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
El alma liberal será engordada: y el que saciare, él también será saciado.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Al que retiene el grano, el pueblo lo maldecirá: mas bendición será sobre la cabeza del que vende.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
El que madruga al bien, buscará favor: mas el que busca el mal, vendrále.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
El que confía en sus riquezas, caerá: mas los justos reverdecerán como ramos.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
El que turba su casa heredará viento; y el necio será siervo del sabio de corazón.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
El fruto del justo es árbol de vida: y el que prende almas, es sabio.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Ciertamente el justo será pagado en la tierra: ¡cuánto más el impío y el pecador!
