Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Falsk vekt er en vederstyggelighet for Herren, men fullvektige lodder er ham til velbehag.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Med overmot følger skam, men de ydmyke har visdom.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
De opriktiges rettsinn leder dem, men de troløses forvendte sinn ødelegger dem.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Gods hjelper ikke på vredens dag, men rettferdighet frir fra døden.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
Den ustraffeliges rettferdighet gjør hans vei jevn, men den ugudelige faller ved sin ugudelighet.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
De opriktiges rettferdighet frelser, men de troløse fanges i sin egen ondskap.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Når et ugudelig menneske dør, blir hans håp til intet, og med det som de onde stunder efter, er det forbi.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Den rettferdige utfries av trengsel, og den ugudelige kommer i hans sted.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Med munnen ødelegger den gudløse sin næste, men ved sin kunnskap utfries de rettferdige.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Når det går de rettferdige godt, jubler byen, og når de ugudelige omkommer, lyder fryderop.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Ved de opriktiges velsignelse blir en by ophøiet, men de ugudeliges munn bryter den ned.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Den som taler foraktelig om sin næste, er uten forstand; men en forstandig mann tier.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Den som går omkring som baktaler, åpenbarer hemmeligheter; men den som er trofast i ånden, skjuler saken.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Hvor det intet styre er, faller folket; men hvor det er mange rådgivere, der er frelse.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Ille går det den som går i borgen for en fremmed; men den som skyr å gi håndslag, er sikker.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
En yndig kvinne vinner ære, og voldsmenn vinner rikdom.
17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
En godgjørende mann gjør vel mot sig selv, men en hårdhjertet mann ødelegger sig.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Den ugudelige vinner en lønn som svikter, men den som sår rettferdighet, får en lønn som varer.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Den som står fast i rettferdighet, ham blir det til liv; men den som jager efter ondt, volder sin egen død.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
En vederstyggelighet for Herren er de hvis hjerte er forvendt; men til velbehag for ham er de hvis vei er ustraffelig.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Visselig, den onde blir ikke ustraffet, men de rettferdiges ætt slipper unda.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Som en gullring i et svinetryne er en fager kvinne som er uten forstand.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
De rettferdiges attrå er bare det som godt er; de ugudelige har vrede i vente.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Den ene strør ut og får ennu mere; den andre holder tilbake mere enn rett er, og det blir dog bare fattigdom.
25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
Den som velsigner, skal trives, og den som lesker andre, han blir selv lesket.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Den som holder korn tilbake, ham banner folket; men velsignelse kommer over dens hode som selger korn.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Den som søker hvad godt er, søker det som er til behag; men den som higer efter ondt, over ham kommer det onde.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Den som setter sin lit til sin rikdom, han skal falle; men de rettferdige skal grønnes som løvet.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Den som setter sitt hus i ulag, skal arve vind, og dåren blir en tjener for den vise.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Den rettferdiges frukt er et livsens tre, og den vise fanger sjeler.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Se, den rettferdige får sin lønn på jorden, hvor meget mere da den ugudelige og synderen!
