Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Le bilance false [sono] cosa abbominevole al Signore; Ma il peso giusto gli [è] cosa grata.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Venuta la superbia, viene l'ignominia; Ma la sapienza [è] con gli umili.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
L'integrità degli [uomini] diritti li conduce; Ma la perversità de' disleali di distrugge.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Le ricchezze non gioveranno al giorno dell'indegnazione; Ma la giustizia riscoterà da morte.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
La giustizia dell'[uomo] intiero addirizza la via di esso; Ma l'empio caderà per la sua empietà.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
La giustizia degli [uomini] diritti li riscoterà; Ma i disleali saranno presi per la lor propria malizia.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Quando l'uomo empio muore, la sua aspettazione perisce; E la speranza [ch'egli aveva concepita] delle [sue] forze è perduta.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Il giusto è tratto fuor di distretta; Ma l'empio viene in luogo suo.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
L'ipocrito corrompe il suo prossimo con la [sua] bocca; Ma i giusti [ne] son liberati per conoscimento.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
La città festeggia del bene de' giusti; Ma [vi è] giubilo quando gli empi periscono.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
La città è innalzata per la benedizione degli [uomini] diritti; Ma è sovvertita per la bocca degli empi.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Chi sprezza il suo prossimo [è] privo di senno; Ma l'uomo prudente tace.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Colui che va sparlando palesa il segreto; Ma chi è leale di spirito cela la cosa.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Il popolo cade in ruina dove non [son] consigli; Ma [vi è] salute in moltitudine di consiglieri.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
L'uomo certamente sofferirà del male, se fa sicurtà per lo strano; Ma chi odia i mallevadori [è] sicuro.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
La donna graziosa otterrà gloria, Come i possenti ottengono ricchezze.
17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
L'uomo benigno fa bene a sè stesso; Ma il crudele conturba la sua [propria] carne.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
L'empio fa un'opera fallace; Ma [vi è] un premio sicuro per colui che semina giustizia.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Così [è] la giustizia a vita, Come chi procaccia il male lo procaccia alla sua morte.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
I perversi di cuore [sono] un abbominio al Signore; Ma quelli che sono intieri di via [son] ciò che gli è grato.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Il malvagio d'ora in ora non resterà impunito; Ma la progenie de' giusti scamperà.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Una donna bella, ma scema di senno, [È] un monile d'oro nel grifo d'un porco.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Il desiderio de' giusti non [è] altro che bene; [Ma] la speranza degli empi [è] indegnazione.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Vi è tale che spande, e pur vie più diventa ricco; E tale che risparmia oltre al diritto, e [pur] ne diventa sempre più povero.
25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
La persona liberale sarà ingrassata; E chi annaffia sarà anch'esso annaffiato.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Il popolo maledirà chi serra il grano; Ma benedizione [sarà] sopra il capo di chi [lo] vende.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Chi cerca il bene procaccia benevolenza; Ma il male avverrà a chi lo cerca.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Chi si confida nelle sue ricchezze caderà; Ma i giusti germoglieranno a guisa di frondi.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Chi dissipa la sua casa possederà del vento; E lo stolto [sarà] servo a chi è savio di cuore.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Il frutto del giusto [è] un albero di vita; E il savio prende le anime.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Ecco, il giusto riceve la sua retribuzione in terra; Quanto più [la riceverà] l'empio e il peccatore?
