Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Ubangiji yana ƙyamar ma’aunan zamba, amma ma’aunin da suke daidai ne abin farin cikinsa.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Sa’ad da girman kai ya zo, sai shan kunya ta zo, amma hikima kan zo tare da ƙasƙantar da kai.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
Mutuncin masu aikata gaskiya takan bi da su, amma marasa aminci sukan hallaka ta wurin cin amanar da suke yi.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Dukiya ba ta da amfani a ranar fushi, amma adalci kan yi ceto daga mutuwa.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
Adalcin marasa laifi kan miƙe hanyarsu, amma akan ƙasƙantar da mugaye ta wurin muguntarsu.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
Adalcin masu aikata gaskiya kan cece su, amma rashin aminci tarko ne ga mugayen sha’awace-sha’awace.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Sa’ad da mugu ya mutu, sa zuciyarsa kan hallaka; dukan abin da ya sa zuciya daga ikonsa ba ya amfana kome.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Akan kuɓutar da mai adalci daga wahala, sai ta dawo wa mugu a maimako.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Da bakinsa marar sanin Allah kan hallaka maƙwabcinsa, amma ta wurin sani mai adalci kan kuɓuta.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Sa’ad da adali ya yi nasara, birnin kan yi farin ciki; sa’ad da mugu ya hallaka, akwai sowa ta farin ciki.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Ta wurin albarkar mai aikata gaskiya birni kan ƙasaita, amma ta wurin bakin mugu akan hallaka birnin.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Mutum da ba shi da azanci kan ki maƙwabci, amma mutum mai fahimi kan ƙame harshensa.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Gulma yakan lalace yarda, amma mutum mai aminci kan kiyaye asiri.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Saboda rashin jagora al’umma takan fāɗi, amma masu ba da shawara da yawa kan tabbatar da nasara.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Duk wanda ya ɗauki lamunin wani tabbatacce zai sha wahala, amma duk wanda ya ƙi ya sa hannu a ɗaukar lamuni ba ruwansa.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
Mace mai hankali na samu bangirma, amma azzalumai za su sami dukiya.
17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
Mutumin kirki kan ribance kansa, amma mugu kan kawo wa kansa wahala.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Mugun mutum kan sami albashin ƙarya amma shi da ya shuka adalci zai girbe lada tabbatacce.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Mutum mai adalci da gaske yakan sami rai, amma shi da ya duƙufa ga aikata mugunta kan tarar da mutuwarsa.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Ubangiji yana ƙyamar mutane masu muguwar zuciya amma yana jin daɗin waɗanda hanyoyinsu ba su da laifi.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Ka tabbata da wannan. Mugaye ba za su tafi babu hukunci ba, amma waɗanda suke masu adalci za su tafi babu hukunci.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Kamar zinariya a hancin alade haka kyan mace wadda ba ta da hankali.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Sha’awar adalai kan ƙare kawai a aikata alheri, amma sa zuciyar mugaye kan ƙarasa kawai a fushi.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Wani mutum kan bayar hannu sake, duk da haka yakan sami fiye; wani yakan riƙe abin da ba nasa ba, amma sai ya ƙarasa cikin talauci.
25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
Mutum mai kyauta zai azurta; shi da yakan taimake waɗansu, za a taimake shi.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Mutane kan la’anci mai ɓoye hatsi yana jira ya yi tsada, amma albarka kan zauna a kan wanda yake niyya ya sayar.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Duk mai nema alheri kan sami alheri, amma mugu kan zo wa wanda yake nemansa.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Duk wanda ya dogara ga arzikinsa zai fāɗi, amma adali zai yi nasara kamar koren ganye.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Duk wanda ya kawo wahala wa iyalinsa zai gāji iska kawai, kuma wawa zai zama bawan masu hikima.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
’Ya’yan itacen adali itacen rai ne, kuma duk mai samun rayuka mai hikima ne.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
In masu adalci sun sami abin da ya dace da su a duniya, yaya zai zama ga marasa sanin Allah da kuma masu zunubi!
