Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
La fausse balance est en abomination à l’Éternel, mais le poids juste lui est agréable.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
[Quand] vient l’orgueil, la honte vient aussi; mais la sagesse est avec les hommes modestes.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
L’intégrité des hommes droits les guide, mais la perversité des perfides les détruit.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Les richesses ne profitent de rien au jour de la colère, mais la justice délivre de la mort.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
La justice de l’homme intègre rend droite sa voie, mais le méchant tombe par sa méchanceté.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
La justice des hommes droits les délivre, mais les perfides sont pris dans leur avidité.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Quand l’homme méchant meurt, son espérance périt, et l’attente des iniques périt.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Le juste est délivré de la détresse, et le méchant [y] entre à sa place.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Par sa bouche l’impie perd son prochain; mais les justes sont délivrés par la connaissance.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
La ville se réjouit du bien-être des justes; et quand les méchants périssent il y a des cris de joie.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
La ville s’élève par la bénédiction des hommes droits, mais elle est renversée par la bouche des méchants.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Qui méprise son prochain est dépourvu de sens, mais l’homme intelligent se tait.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Celui qui va rapportant révèle le secret, mais celui qui est d’un esprit fidèle couvre la chose.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Quand il n’y a pas de direction le peuple tombe, mais il y a salut dans le grand nombre des conseillers.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
On se trouve mal de cautionner un étranger, mais celui qui hait ceux qui frappent [dans la main] est en sûreté.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
Une femme gracieuse obtient l’honneur, et les hommes forts obtiennent la richesse.
17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
L’homme bon fait du bien à son âme, mais le cruel trouble sa chair.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Le méchant fait une œuvre trompeuse, mais celui qui sème la justice a un vrai salaire.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Comme la justice [tend] à la vie, celui qui poursuit le mal [tend] à sa mort.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Ceux qui sont pervers de cœur sont en abomination à l’Éternel, mais ceux qui sont intègres dans leurs voies lui sont agréables.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Certainement l’inique ne sera point tenu pour innocent; mais la semence des justes sera délivrée.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Une femme belle et dépourvue de sens, c’est un anneau d’or au nez d’un pourceau.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Le désir des justes n’est que le bien; l’attente des méchants, c’est la fureur.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Tel disperse, et augmente encore; et tel retient plus qu’il ne faut, mais n’en a que disette.
25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
L’âme qui bénit sera engraissée, et celui qui arrose sera lui-même arrosé.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Celui qui retient le blé, le peuple le maudit; mais la bénédiction sera sur la tête de celui qui le vend.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Qui recherche le bien cherche la faveur, mais le mal arrive à qui le recherche.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Celui-là tombe qui se confie en ses richesses; mais les justes verdissent comme la feuille.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Celui qui trouble sa maison héritera le vent, et le fou deviendra serviteur de celui qui est sage de cœur.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Le fruit du juste est un arbre de vie, et le sage gagne les âmes.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Voici, le juste est rétribué sur la terre, combien plus le méchant et le pécheur!
