< Príslovia 11 >

1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
La balance fausse est en horreur à Yahweh, mais le poids juste lui est agréable.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Si l’orgueil vient, viendra aussi l’ignominie; mais la sagesse est avec les humbles.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
L’innocence des hommes droits les dirige, mais les détours des perfides les ruinent.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Au jour de la colère, la richesse ne sert de rien, mais la justice délivre de la mort.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
La justice de l’homme intègre dirige ses voies, mais le méchant tombe par sa méchanceté.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
La justice des hommes droits les délivre, mais les perfides sont pris par leur propre malice.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Quand meurt le méchant, son espoir périt, et l’attente du pervers est anéantie.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Le juste est délivré de l’angoisse, et le méchant y tombe à sa place.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Par sa bouche l’impie prépare la ruine de son prochain, mais les justes seront délivrés par la science.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Quand les justes sont heureux, la ville se réjouit; quand les méchants périssent, on pousse des cris de joie.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Par la bénédiction des hommes droits la ville prospère; elle est renversée par la bouche des impies.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Celui qui méprise son prochain est dépourvu de sens, mais l’homme intelligent se tait.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Le médisant dévoile les secrets, mais l’homme au cœur fidèle tient la chose cachée.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Quand la direction fait défaut, le peuple tombe; le salut est le grand nombre des conseillers.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Qui cautionne un inconnu s’en repent, mais celui qui craint de s’engager est en sécurité.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
La femme qui a de la grâce obtient la gloire, les hommes énergiques acquièrent la richesse.
17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
L’homme charitable fait du bien à son âme, mais l’homme cruel afflige sa propre chair.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Le méchant fait un travail trompeur, mais celui qui sème la justice a une récompense assurée.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
La justice conduit à la vie, mais celui qui poursuit le mal va à la mort.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Les hommes au cœur pervers sont en abomination à Yahweh, mais ceux qui sont intègres en leur voie sont l’objet de ses complaisances.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Non, le méchant ne restera pas impuni, mais la postérité des justes sera sauvée.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Un anneau d’or au nez d’un pourceau, telle est la femme belle et dépourvue de sens.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Le désir des justes, c’est uniquement le bien; l’attente des méchants, c’est la fureur.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Celui-ci donne libéralement et s’enrichit; cet autre épargne outre mesure et s’appauvrit.
25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
L’âme bienfaisante sera rassasiée, et celui qui arrose sera lui-même arrosé.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Celui qui retient le blé est maudit du peuple, mais la bénédiction est sur la tête de celui qui le vend.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Celui qui recherche le bien trouve la faveur, mais celui qui cherche le mal, le mal l’atteindra.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Celui qui se confie dans sa richesse tombera, mais les justes germeront comme le feuillage.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Celui qui trouble sa maison héritera le vent, et l’insensé sera l’esclave de l’homme sage.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Le fruit du juste est un arbre de vie, et qui fait la conquête des âmes est sage.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Si le juste reçoit sur la terre une rétribution de peines, combien plus le méchant et le pécheur!

< Príslovia 11 >