Príslovia 10
1 Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
Mudar je sin radost ocu svojemu, a lud je sin žalost materi svojoj.
2 Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
Ne pomaže nepravedno blago, nego pravda izbavlja od smrti.
3 Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
Ne da Gospod da gladuje duša pravednikova, a imanje bezbožnièko razmeæe.
4 K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
Nemarna ruka osiromašava, a vrijedna ruka obogaæava.
5 Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
Ko zbira u ljeto, sin je razuman; ko spava o žetvi, sin je sramotan.
6 Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Blagoslovi su nad glavom pravedniku, a usta bezbožnièka pokriva nasilje.
7 Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
Spomen pravednikov ostaje blagosloven, a ime bezbožnièko truhne.
8 Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
Ko je mudra srca, prima zapovijesti; a ko je ludijeh usana, pašæe.
9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
Ko hodi bezazleno, hodi pouzdano; a ko je opak na putovima svojim, poznaæe se.
10 Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
Ko namiguje okom, daje muku; i ko je ludijeh usana, pašæe.
11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Usta su pravednikova izvor životu, a usta bezbožnièka pokriva nasilje.
12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
Mrzost zameæe svaðe, a ljubav prikriva sve prijestupe.
13 Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
Na usnama razumnoga nalazi se mudrost, a za leða je bezumnoga batina.
14 Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
Mudri sklanjaju znanje, a usta ludoga blizu su pogibli.
15 Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
Bogatstvo je bogatima tvrd grad, siromaštvo je siromasima pogibao.
16 Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
Rad je pravednikov na život, dobitak bezbožnikov na grijeh.
17 Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
Ko prima nastavu, na putu je k životu; a ko odbacuje kar, luta.
18 Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
Ko pokriva mržnju, lažljivih je usana; i ko iznosi sramotu, bezuman je.
19 Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
U mnogim rijeèima ne biva bez grijeha; ali ko zadržava usne svoje, razuman je.
20 Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
Jezik je pravednikov srebro odabrano; srce bezbožnièko ne vrijedi ništa.
21 Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
Usne pravednikove pasu mnoge, a bezumni umiru s bezumlja.
22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
Blagoslov Gospodnji obogaæava a bez muke.
23 Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
Bezumniku je šala èiniti zlo, a razuman èovjek drži se mudrosti.
24 Čeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
Èega se boji bezbožnik, ono æe ga snaæi; a što pravednici žele, Bog æe im dati.
25 Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
Kao što prolazi oluja, tako bezbožnika nestaje; a pravednik je na vjeèitom temelju.
26 Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
Kakav je ocat zubima i dim oèima, taki je ljenivac onima koji ga šalju.
27 Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
Strah Gospodnji dodaje dane, a bezbožnicima se godine prekraæuju.
28 Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
Èekanje pravednijeh radost je, a nadanje bezbožnijeh propada.
29 Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
Put je Gospodnji krjepost bezazlenomu, a strah onima koji èine bezakonje.
30 Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
Pravednik se neæe nigda pokolebati, a bezbožnici neæe nastavati na zemlji.
31 Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
Usta pravednikova iznose mudrost, a jezik opaki istrijebiæe se.
32 Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
Usne pravednikove znaju što je milo, a bezbožnièka su usta opaèina.
