Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Pregovori Salomona, Davidovega sina, Izraelovega kralja,
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
da bi spoznali modrost in poučevanje, da bi zaznali besede razumevanja,
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
da bi sprejeli poučevanje modrosti, pravice, sodbe in nepristranskost;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
da bi dali premetenost preprostemu, mladeniču spoznanje in preudarnost.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Moder človek bo slišal in bo povečal učenje in razumen človek se bo dokopal k modrim nasvetom,
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
da bo razumel pregovor in razlago, besede modrih in njihove temne izreke.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Strah Gospodov je začetek spoznanja, toda bedaki prezirajo modrost in poučevanje.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Moj sin, prisluhni poučevanju svojega očeta in ne zapusti postave svoje matere,
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
kajti ona bosta ornament milosti tvoji glavi in verižici okoli tvojega vratu.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Moj sin, če te grešniki privabljajo, ne privoli.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Če rečejo: »Pridi z nami, v zasedi prežimo na kri, brez razloga se tajno pritajimo za nedolžnega,
požrimo jih žive kakor grob in cele, kakor tiste, ki gredo dol v jamo. (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Našli bomo vse dragoceno imetje, svoje hiše bomo napolnili z ukradenim blagom.
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Svoj žreb vrzi med nas, vsi imejmo eno mošnjo.«
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Moj sin, ne hodi z njimi na pot, svoje stopalo zadrži pred njihovo stezo,
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
kajti njihova stopala tečejo k zlu in hitijo, da prelijejo kri.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Zagotovo je zaman razprostrta mreža v očeh katerekoli ptice.
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
In oni prežijo v zasedi na svojo lastno kri, tajno se pritajijo za svoja lastna življenja.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Takšne so poti vsakega, ki je pohlepen dobička, ki odvzema življenje svojim lastnikom.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Modrost kliče zunaj, svoj glas izreka na ulicah,
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
kliče na glavnem kraju vrveža, v odprtinah velikih vrat, v mestu izreka svoje besede, rekoč:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
»Doklej boste, vi topi, ljubili topost? In se posmehljivci razveseljevali v svojem posmehovanju in bedaki sovražili spoznanje?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Obrnite se na moj opomin. Glejte, na vas bom izlila svojega duha, razglašala vam bom svoje besede.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Ker sem klicala, pa ste odklonili, iztegovala sem svojo roko, pa noben človek ni upošteval,
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
temveč ste zaničevali vse moje svetovanje in niste hoteli mojega opomina,
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
se bom tudi jaz smejala ob vaši katastrofi, zasmehovala bom, ko pride vaš strah,
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
ko prihaja vaš strah kakor opustošenje in vaše uničenje kakor vrtinčast veter, ko nad vas prihajata tegoba in tesnoba.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Tedaj se bodo obračali name, toda ne bom jim odgovorila, iskali me bodo zgodaj, toda ne bodo me našli,
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
ker so sovražili spoznanje in niso izbrali strahu Gospodovega.
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
Ničesar niso hoteli od mojega nasveta. Prezirali so vsak moj opomin.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Zato bodo jedli od sadu svoje lastne poti in napolnjeni bodo s svojimi lastnimi naklepi.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Kajti odvračanje od preprostosti jih bo ubilo in uspevanje bedakov jih bo uničilo.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Toda kdorkoli me posluša, bo varno prebival in bo miren pred strahom zla.«
