< Príslovia 1 >

1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
O razan-tsaontsi’ i Selomò ana’ i Davide, mpanjaka’ Israeleo:
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
Haharendrehañe ty hihitse naho ty anatse; hahafohinañe o saontsy minday hilàlao,
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
hañanarañe filieram-batañe, havañonañe, zaka-to, naho tsy firihiañe,
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
haringatañe amy trentrañey, hampahihitse naho hampahilala o tora’eo;
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
hijanjiña’e ty mahihitse hanompea’e hilala, le ho verèñe an-kihitse ty maharendreke,
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
hahavaky o hatòm-bolañeo, naho o fandrazañañeo, ty enta’ o mahihitseo vaho o razan-tsaontsi’eo.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Ty fañeveñañ’am’ Iehovà ro fifotoran-kilala, fe malain-kihitse naho anatse ty gege.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
O anake, tsendreño, ty fameren-drae’o, naho ko ado’o ty fañòhan-drene’o;
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Ie firavahañe soa an-doha’o eo vaho hareañe am-bozo’o eo.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
O anake, ihe edrè’ o tsivokatseo, ko miantoke.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Ie manao ty hoe: Antao hindre ama’ay; antao hivoñon-dio, hiambotrak’ am’ondaty mahitio tsy aman-tali’ey;
12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
hagodran-tika veloñe iareo manahake i kiboriy, ty vata’e iaby, hambañe amo mivariñe an-kòak’ aoo; (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Hahaisake ze atao vara soa, hañatsafan-draha kinopake amo akiban-tikañeo;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Mipiteha ama’ay arè, sindre hitraok’ an-koroñe raike.—
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
O anake, tsy iharoan-dia iereo, kalaño ty tombo’o tsy ho ami’ty lala’ iareo;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
fa milay mb’an-katsivokaram-b’eo o tombo’ iareo malisa hampiori-dioo.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Toe tsy vente’e ty amohàm-pandrike ambane’ ty masom-boroñe eo!
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
fe o liom-bata’eo ty iampira’ iareo, ty fiai’iareo avao ty amandroña’iareo.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Izay ty sata’ o mpitavam-bara am-patiti’eo, asinta’e ty fiai’ i mitañ’ aze’ey.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Mikok’ an-dalambey eo t’i Hihitse; poñafe’e an-tameañe ey i fiarañanaña’ey.
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
Mikaik’ ami’ty fangovovoha’ondatio, mametse saontsy an-dalam-pizilihañ’an-drova eo:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
Pak’ombia ry seretseo ty mbe ho tea’o ty firoerano’o? naho mbe hifale ami’ty famokafoka’e o mpanivetiveo, vaho mbe halain-kilala o gegeo?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Mibaliha ty amy fañendahakoy, Hadoako ama’ areo ty añ’ovako ao; hampahafohineko anahareo o entakoo.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Amy te nikoike iraho, f’ie nifoneñe; nahitiko ty tañako, fe leo raike tsy nañaoñe,
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
fonga nifarie’ areo o fañerekoo, vaho niambohoa’ areo o endakoo,
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
Aa le izaho ka ty hiankahake ami’ty hankà’areo, vaho ho kizaheko t’ie mianifañe,
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
ie vovoa’ ty havoro­mbeloñe hoe te tiobey, naho iambovoa’ ty hankàñe manahake te talio, ie iambotraha’ ty haloviloviañe naho ty halonjerañe,
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Hikaik’ ahy amy zao iereo fe hamoeako hitsoek’ ahy fa tsy hahaoniñe.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Amy t’ie nalain-kilala, tsy nijoboñe ty fañeveñañe am’ Iehovà,
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
nitambolitritrie’ iereo ty fañerèko, vaho tsinambolitio’ iereo o fitrevokoo,
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Aa le hagedra’ iareo ty voka’ o sata’ iareoo, naho ho etsa-kilily,
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Ie mañoho-doza amo tren­trañeo t’ie miamboho, naho mandrotsake o dagolao t’ie midada.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Fe ho soa fimoneñe ty mitsendreñe ahiko vaho hiaiñ’añ’oleñañe, tsy ho hemban-kankàñe.

< Príslovia 1 >