< Príslovia 1 >

1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Proverbes de Salomon, fils de David, roi d’Israël,
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
Pour connaître la sagesse et l’instruction, Pour comprendre les paroles de l’intelligence;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
Pour recevoir des leçons de bon sens, De justice, d’équité et de droiture;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
Pour donner aux simples du discernement, Au jeune homme de la connaissance et de la réflexion.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Que le sage écoute, et il augmentera son savoir, Et celui qui est intelligent acquerra de l’habileté,
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
Pour saisir le sens d’un proverbe ou d’une énigme, Des paroles des sages et de leurs sentences.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
La crainte de l’Éternel est le commencement de la science; Les insensés méprisent la sagesse et l’instruction.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Écoute, mon fils, l’instruction de ton père, Et ne rejette pas l’enseignement de ta mère;
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Car c’est une couronne de grâce pour ta tête, Et une parure pour ton cou.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Mon fils, si des pécheurs veulent te séduire, Ne te laisse pas gagner.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
S’ils disent: Viens avec nous! Dressons des embûches, versons du sang, Tendons des pièges à celui qui se repose en vain sur son innocence,
12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
Engloutissons-les tout vifs, comme le séjour des morts, Et tout entiers, comme ceux qui descendent dans la fosse; (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Nous trouverons toute sorte de biens précieux, Nous remplirons de butin nos maisons;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Tu auras ta part avec nous, Il n’y aura qu’une bourse pour nous tous!
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Mon fils, ne te mets pas en chemin avec eux, Détourne ton pied de leur sentier;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Car leurs pieds courent au mal, Et ils ont hâte de répandre le sang.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Mais en vain jette-t-on le filet Devant les yeux de tout ce qui a des ailes;
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
Et eux, c’est contre leur propre sang qu’ils dressent des embûches, C’est à leur âme qu’ils tendent des pièges.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Ainsi arrive-t-il à tout homme avide de gain; La cupidité cause la perte de ceux qui s’y livrent.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
La sagesse crie dans les rues, Elle élève sa voix dans les places:
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
Elle crie à l’entrée des lieux bruyants; Aux portes, dans la ville, elle fait entendre ses paroles:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
Jusqu’à quand, stupides, aimerez-vous la stupidité? Jusqu’à quand les moqueurs se plairont-ils à la moquerie, Et les insensés haïront-ils la science?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Tournez-vous pour écouter mes réprimandes! Voici, je répandrai sur vous mon esprit, Je vous ferai connaître mes paroles…
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Puisque j’appelle et que vous résistez, Puisque j’étends ma main et que personne n’y prend garde,
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
Puisque vous rejetez tous mes conseils, Et que vous n’aimez pas mes réprimandes,
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
Moi aussi, je rirai quand vous serez dans le malheur, Je me moquerai quand la terreur vous saisira,
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
Quand la terreur vous saisira comme une tempête, Et que le malheur vous enveloppera comme un tourbillon, Quand la détresse et l’angoisse fondront sur vous.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Alors ils m’appelleront, et je ne répondrai pas; Ils me chercheront, et ils ne me trouveront pas.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Parce qu’ils ont haï la science, Et qu’ils n’ont pas choisi la crainte de l’Éternel,
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
Parce qu’ils n’ont point aimé mes conseils, Et qu’ils ont dédaigné toutes mes réprimandes,
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Ils se nourriront du fruit de leur voie, Et ils se rassasieront de leurs propres conseils,
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Car la résistance des stupides les tue, Et la sécurité des insensés les perd;
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Mais celui qui m’écoute reposera avec assurance, Il vivra tranquille et sans craindre aucun mal.

< Príslovia 1 >