< Príslovia 1 >

1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Proverbs of Solomon, son of David, king of Israel:
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
For knowing wisdom and instruction, For understanding sayings of intelligence,
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
For receiving the instruction of wisdom, Righteousness, judgment, and uprightness,
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
For giving to simple ones — prudence, To a youth — knowledge and discretion.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
(The wise doth hear and increaseth learning, And the intelligent doth obtain counsels.)
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
For understanding a proverb and its sweetness, Words of the wise and their acute sayings.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Fear of Jehovah [is] a beginning of knowledge, Wisdom and instruction fools have despised!
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Hear, my son, the instruction of thy father, And leave not the law of thy mother,
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
For a graceful wreath [are] they to thy head, And chains to thy neck.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
My son, if sinners entice thee be not willing.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
If they say, 'Come with us, we lay wait for blood, We watch secretly for the innocent without cause,
12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
We swallow them as Sheol — alive, And whole — as those going down [to] the pit, (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Every precious substance we find, We fill our houses [with] spoil,
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Thy lot thou dost cast among us, One purse is — to all of us.'
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
My son! go not in the way with them, Withhold thy foot from their path,
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
For their feet to evil do run, And they haste to shed blood.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Surely in vain is the net spread out before the eyes of any bird.
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
And they for their own blood lay wait, They watch secretly for their own lives.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
So [are] the paths of every gainer of dishonest gain, The life of its owners it taketh.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Wisdom in an out-place crieth aloud, In broad places she giveth forth her voice,
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
At the head of the multitudes she calleth, In the openings of the gates, In the city her sayings she saith:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
'Till when, ye simple, do ye love simplicity? And have scorners their scorning desired? And do fools hate knowledge?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Turn back at my reproof, lo, I pour forth to you my spirit, I make known my words with you.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Because I have called, and ye refuse, I stretched out my hand, and none is attending,
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
And ye slight all my counsel, And my reproof ye have not desired.
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
I also in your calamity do laugh, I deride when your fear cometh,
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
When your fear cometh as destruction, And your calamity as a hurricane doth come, When on you come adversity and distress.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Then they call me, and I do not answer, They seek me earnestly, and find me not.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Because that they have hated knowledge, And the fear of Jehovah have not chosen.
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
They have not consented to my counsel, They have despised all my reproof,
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
And they eat of the fruit of their way, And from their own counsels they are filled.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
For the turning of the simple slayeth them, And the security of the foolish destroyeth them.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
And whoso is hearkening to me dwelleth confidently, And [is] quiet from fear of evil!'

< Príslovia 1 >