Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Mudre izreke Salomona, sina Davidova, kralja izraelskog:
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
da se spozna mudrost i pouka, da se shvate razumne riječi;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
da se primi umna pouka, pravda i pravica i nepristranost;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
da se dade pamet neiskusnima, mladiću znanje i umijeće;
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
kad mudar čuje, da umnoži znanje, a razuman steče mudrije misli;
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
da razumije izreke i prispodobe, riječi mudraca i njihove zagonetke.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Strah je Gospodnji početak spoznaje, ali ludi preziru mudrost i pouku.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Poslušaj, sine moj, pouku oca svoga i ne odbacuj naputka svoje majke!
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Jer će ti biti ljupki vijenac na glavi i ogrlica oko tvoga vrata.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Sine moj, ako te grešnici mame, ne pristaj;
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
ako bi rekli: “Hodi s nama, da vrebamo krv, čekamo u zasjedi nevina ni za što;
da ih progutamo žive kao carstvo smrti i cijele kao one koji silaze u grob; (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
naplijenit ćemo svakojaka blaga, napuniti svoje kuće plijenom;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
bacat ćeš s nama svoj ždrijeb, svi ćemo zajedno imati jednu kesu.”
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Sine moj, ne idi s njima na put, makni nogu od njihove staze.
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Jer na zlo trče svojim nogama i hite prolijevati krv.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Jer uzalud je razapinjati mrežu pred očima svima pticama.
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
A oni vrebaju vlastitu krv, postavljaju zasjedu svojemu životu.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Takva je sudba svih lakomih na ružan dobitak: on ih života stane.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Mudrost glasno uzvikuje na ulici, na trgovima diže svoj glas;
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
propovijeda po bučnim uglovima, na otvorenim gradskim vratima govori svoje riječi:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
“Dokle ćete, vi glupi, ljubiti glupost i dokle će podsmjevačima biti milo podsmijevanje, i dokle će bezumnici mrziti znanje?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Poslušajte moju opomenu! Gle, svoj duh pred vas izlijevam, hoću vas poučiti svojim riječima.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Koliko sam vas zvala, a vi ste odbijali; pružala sam ruku, ali je nitko ne opazi.
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
Nego ste odbacili svaki moj savjet i niste poslušali moje opomene;
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
zato ću se i ja smijati vašoj propasti, rugat ću se kad vas obuzme tjeskoba:
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
kad navali na vas strah kao nevrijeme i zgrabi vas propast kao vihor, kad navali na vas nevolja i muka.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Tada će me zvati, ali se ja neću odazvati; tražit će me, ali me neće naći.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Jer su mrzili spoznaju i nisu izabrali Gospodnjeg straha
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
niti su poslušali moj savjet, nego su prezreli svaku moju opomenu.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Zato će jesti plod svojeg vladanja i nasititi se vlastitih savjeta.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Jer glupe će ubiti njihovo odbijanje, a nemar će upropastiti bezumne.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
A tko sluša mene, bezbrižan ostaje i spokojno živi bez straha od zla.”
