Filipským 2
1 Protož jestli jaké potěšení v Kristu, jestli které utěšení lásky, jestli která společnost Ducha, jsou-li která střeva a slitování,
If there is therefore any consolation in Christ, if any comfort of love, if any fellowship of the Spirit, if any affection and compassion,
2 Naplňte radost mou, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,
Fulfil ye my joy, that ye be likeminded, having the same love, being of one accord, of one mind.
3 Nic nečiníce skrze svár aneb marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější nežli sebe majíce.
Let nothing be done through strife or vainglory; but in lowliness of mind let each esteem others better than themselves.
4 Nehledejte jeden každý jen svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.
Look not every man on his own things, but every man also on the things of others.
5 To tedy, ciťte při sobě, co i při Kristu Ježíši.
Let this mind be in you, which was also in Christ Jesus:
6 Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,
Who, being in the form of God, thought it not robbery to be equal with God:
7 Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.
But made himself of no reputation, and took upon him the form of a servant, and was made in the likeness of men:
8 A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný byv až do smrti, a to smrti kříže.
And being found in fashion as a man, he humbled himself, and became obedient to death, even the death of the cross.
9 Protož i Bůh povýšil ho nade vše, a dal jemu jméno nad každé jméno,
Therefore God also hath highly exalted him, and given him a name which is above every name:
10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, kteříž jsou na zemi, i těch, kteříž jsou pod zemí,
That at the name of Jesus every knee should bow, of things in heaven, and things on earth, and things under the earth;
11 A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.
And that every tongue should confess that Jesus Christ is Lord, to the glory of God the Father.
12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více v nepřítomnosti mé, s bázní a s třesením spasení své konejte.
Therefore, my beloved, as ye have always obeyed, not as in my presence only, but now much more in my absence, work out your own salvation with fear and trembling.
13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podlé dobře libé vůle své.
For it is God who worketh in you both to will and to do of his good pleasure.
14 Všecko čiňte bez reptání, a bez pochybování,
Do all things without murmurings and disputings:
15 Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění u prostřed národu zlého a převráceného. Mezi kterýmižto svěťte jako světla na světě,
That ye may be blameless and harmless, the sons of God, without rebuke, in the midst of a crooked and perverse nation, among whom ye shine as lights in the world;
16 Slovo života zachovávajíce, ku poctivosti mé v den Kristův, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
Holding forth the word of life; that I may rejoice in the day of Christ, that I have not run in vain, neither laboured in vain.
17 A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se, a spolu raduji se se všechněmi vámi.
Yea, and if I am offered upon the sacrifice and service of your faith, I joy, and rejoice with you all.
18 A též i vy radujte se, a spolu radujte se se mnou.
For the same cause also do ye joy, and rejoice with me.
19 Mámť pak naději v Pánu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.
But I trust in the Lord Jesus to send Timothy shortly to you, that I also may be of good comfort, when I know your state.
20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.
For I have no man likeminded, who will naturally care for your state.
21 Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.
For all seek their own, not the things of Jesus Christ.
22 Ale jej zkušeného býti víte, že jako syn s otcem, se mnou přisluhoval v evangelium.
But ye know the proof of him, that, as a son with the father, he hath served with me in the gospel.
23 Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen uzřím, co se bude díti se mnou.
Him therefore I hope to send presently, so soon as I shall see how it will go with me.
24 Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo přijdu k vám.
But I trust in the Lord that I also myself shall come shortly.
25 Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,
Yet I thought it necessary to send to you Epaphroditus, my brother, and companion in labour, and fellowsoldier, but your messenger, and he that ministered to my wants.
26 Poněvadž toužil po všech vás, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.
For he longed after you all, and was full of heaviness, because ye had heard that he was sick.
27 A bylť jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.
For indeed he was sick near to death: but God had mercy on him; and not on him only, but on me also, lest I should have sorrow upon sorrow.
28 Protož tím chtivěji poslal jsem ho, abyste, vidouce jej zase, radovali se, a já abych byl bez zámutku.
I sent him therefore the more eagerly, that, when ye see him again, ye may rejoice, and that I may be the less sorrowful.
29 Přijmětež jej tedy v Pánu se vší radostí, a mějtež takové v poctivosti.
Receive him therefore in the Lord with all gladness; and hold such in reputation:
30 Neboť pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života, aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.
Because for the work of Christ he was near to death, not regarding his life, to supply the want of your service toward me.
